Zajímavosti starých božických map. Kde je božická náves

Můj stálý spolupracovník mi poslal odkaz na velice zajímavý mapový soubor uložený v Moravském zemském archivu v Brně. A jelikož přímo navazuje na nejstarší známou mapu Božic z roku 1784, kterou jsem tady před časem představil, tak vás neochudím ani o další mapový skvost.
Indikační skica Božic, jak je mapový soubor nazván, zachycuje Božice o sto let později, a to v roce 1878. Božice se za sto let proměnily z malé vísky nazývané dokonce po třicetileté válce Pustice v rozlehlejší agrární obec s novým - převážně německy mluvícím - obyvatelstvem.
Je tady namístě poznamenat, že ráz německé jihomoravské vesnice Božice po dalších sto letech (1978) prakticky - na rozdíl od Českých Křídlovic - ztratily a to i díky tomu, že právě v té době již bylo přenášeno jádro obce do nových územních prostor, které byly v roce 1878 pouze políčky (viz mapa).
Jediným místem, které až do dnešní doby zůstává historickým středobodem obce, je sýpka, současná náves obce Božice. Sluší se tedy na konci roku 2013 poděkovat vlastníkovi sýpky, za letošní opravu její fasády. Všechno ostatní na jižní straně Božic je novější, nové až současné. K české menšinové škole z pol. 20. let (další skvost Božic z roku 1927) přibylo na počátku 50. let fotbalové hřiště (z roku 1952), vojenské bytovky koncem 50. let, vybudování kulturního domu v roce 1960 (dnes hostinec  U Kudličků), stavba nové školy na počátku 60. let (otevřena roku 1963), stavba tzv. učitelské bytovky a bytovek naproti hřišti v 1. polovině 70. let a především výstavba nového kulturního domu otevřeného v roce 1980. Na to navázaly řadovky směrem do Křídlovic a nová bytovka na školní zahradě směrem k nádraží. Od 90. let pokračuje jak individuální výstavba směrem k nádraží, tak satelitní výstavba za kulturním domem. Taky blok víceúčelových budov u hřiště, půdní vestavby a tzv. pastelky dotvářejí moderní kolorit Božic. Centrum Božic se na prahu 3. tisíciletí přeneslo na jih a nahoru k sýpce. Obec ztratila svoje dřívější centrum kolem kapličky "Srdce Páně" (jak si ji pojmenoval pan I.H. ml.), ale vytvořila si svoje nové přirozené centrum, centrum nového českého obyvatelstva Božic, kolem sýpky. Toto prostranství je již dnes prakticky stavebně uzavřeno (drobné proluky je možné v budoucnu určitě stavebně doplnit) a završením jeho úprav bude vybudování kruhového objezdu. Prostor je to ideální a plným právem budeme moci říkat, kde je božická náves (v budoucnu nepochybně náměstí).

Na mapě z roku 1878 se tedy podívejte, jak se vytvářela například současná problematická páteřní komunikace kolem sýpky, dnešní hospody a dolů k Jednotě. Možná si vzpomenete, že v roce 1784 vedla páteřní komunikace úvozem přes dnešní Jandáskovu a Sedlákovu zahradu, kolem Šebečkových a Koledových k dnešní Jednotě. V roce 1878 již toto bylo minulostí. Sedlákův dům sice ještě nestál (pouze Jandáskovo), ale jinak v úvozu to již bylo zčásti zastaveno, domy i stodolami. Sýpka patřila jaroslavickému hraběti Hompeschovi (což je na mapě i napsáno), ale je tam taky už patrná nová silnice kolem sýpky a Robinovy stodoly k bývalé jatce (Šebečkova garáž a okolí) . Taky však na mapce vidíme vznikající dnešní silnici kolem Lagového (autoservis DJ) a stodol. U jatky se obě cesty spojovaly. Na mapce Božic z roku 1911 je to už všechno jasné! Stály stodoly (dnes hostinec U Kudličků), stavení Adamíkovo (dnes Jarek Fojtík) a Cupalovo. Stála už mlíkárka, Lagovo (autoservis) a přilehlé Turoňovy stodoly. Pod velkým tiskacím písmenem E vidíme stodolu č. 183. která byla právě letos zbourána.

Díky takovým starým a velmi přesným mapám jsme dneska schopni doplnit si svoje znalosti o dávnější historii naší obce.

               Ladislav Nevrkla