Za první republiky (1918 – 1938) pracovali na poště - tak jako ve všech státních úřadech - pouze čeští zaměstnanci. Mělo to samozřejmě svůj důvod a je třeba říct, že tito čeští zaměstnanci to neměli úplně jednoduché. V první řadě především proto, že zde bylo upřednostněno národnostní hledisko. Odpovídalo to tehdejší oficiální ideologii tzv. čechoslovakismu, aby ve státě, který měl být společným státem Čechů a Slováků, nebyli Slováci až třetím nejpočetnějším národem (bylo jich míň než německy mluvícího obyvatelstva). Bylo to všechno daleko složitější, neboť česky a slovensky mluvící obyvatelé považovali za Němce i Židy, protože většina židovského obyvatelstva mluvila německy. A v každé větší obci Židé žili. V Českých Křídlovicích byla dokonce jedna ulice pojmenovaná Židovská ulice (Judegasse) a začínala známým obchodem – „židárnou“.
Zajímavým střípkem do mozaiky prvorepublikové božické pošty jsou vzpomínky pana Josefa Švédy.
Josef Švéda se narodil v roce 1910 v Šatově, kde prožil své mládí, a mohl se tedy pohybovat i po území dnešního Rakouska, kam do retzských lesů chodil na borůvky. Naučil se tady zcela přirozeně perfektně německy, což využil později při své službě v Božicích. Na poštovní úřad do Božic byl přeložen v roce 1937. Se svoji rodinou bydlel ve dvoře, někde za původní poštou, což byla budova bývalé knihovny a bývalého obecního úřadu. Vjíždělo se tam asi průjezdem, jak má dnes garáž pan Rezek. Z vyprávění pana Švédy si jeho vnuk - který nám tyto „střípky“ poskytl - pamatuje, že děda jmenoval a tedy znal z Kolonie pana Čadu a Pavlíka. Jistě znal všechny, ale tato jména mi z dědova vyprávění zůstala v paměti. „Jinak se taky znal s majitelem mlýna v Údolí lásky (jmenoval se Stolz, pozn. –lan-) a co si pamatuji velmi dobře, i s majitelem hostince u nádraží panem Hammermüllerem.To si pamatuji proto, že mě děda učil to jméno vyslovovat.“ Při mobilizaci v květnu 1938 vydával Josef Švéda jako státní zaměstnanec zbraně a to v sýpce (dnešní sklady firmy Míča). Po nařízeném odsunu z pohraničí v říjnu 1938 byl přeložen k poště v Brně a po válce se vrátil do Znojma. Při odsunu mu bylo přiděleno malé řeznické auto, kam se všechny věci ani nevešly a část nábytku zůstala navždy v Božicích.
Po Mnichovu museli tedy čeští zaměstnanci svoje místa opustit a v letech 1938 – 1945 byl poštovní úřad obsazen pouze německým personálem. Posledním německým poštmistrem byl od přelomu roku 1940/1941 až do května 1945 válečný invalida z II. světové války Rudolf Fischer z Křídlovic (Neuweidenbach-West).
Připravuje Ladislav Nevrkla
Zkuste hádat podle fotografie, čí děda byl v letech 1937 – 1938 pracovníkem poštovního úřadu v Božicích?
Byl to dědeček Ivana Hudce st. Mladý Ivan jako když mu z oka vypadne.
OdpovědětVymazat