čtvrtek 14. června 2012

Historie: Jak vznikají chyby

Při zpracování jednoho historického materiálu jsem na webu narazil též na jednu diplomovou práci studentky jedné nejmenované univerzity. A jelikož jsem tam zahlédl zmínku o našem okolí, začetl jsem. Nešlo však nepovšimnout si chybičky (dá se říct překlepu), která se do odborného textu vloudila.
Posuďte sami z následujícího citátu, kde se stala chyba: "Přesto byl tehdy majetek (louckého) kláštera obrovského rozsahu a stal se nejbohatším moravským klášterem, jak ukazuje také soupis klášterních statků z roku 1679. (1). Klášter vlastnil celkem 32 vsí, z toho 2 celá městečka (Strachotice, Oleksovice) a 2 části městeček (Šatov, Miroslav), ve kterých žilo celkem 1 057 poddaných (přesněji poddanských rodin), kteří bydleli v 785 domech a dalších 485 domů bylo pustých. Pozemkového majetku bylo celkem 448 lánů, kontribučních 238 ¼ lánu. Na panství bylo 12 pustých vsí: Popice, Neslovice, Derflice, Německé Borotice, Čajkovice, Skoroměřice, Držkovice, Nové Sady, Raklinice, Borová (Rabštejn u Dačic), Zahrádky a nejmenovaná ves u miroslavských Suchohrdel."
Tak co, odhalili jste chybičku? No samozřejmě: název jedné ze zaniklých obcí (jihozápadně od Křídlovic směrem na Borotice) není Držkovice, ale Držkrajovice! Fr. V. Peřinka ještě uvádí jiný název Držkravice, který se mi ale moc nezdá. Možná to je důvod, proč se v diplomce objevila chyba. A jen tak na okraj: Držkrajovice byly malou vískou v dobách, kdy byl vysvěcen božický kostel sv. Petra a Pavla 25.4.1225 a patřily mezi šesticí vsí, které křídlovickému kostelu odváděly desátky. Velmi záhy jsou však uváděny jako ves zaniklá a když jsem se díval na letecké snímky (byť to nebyla pravá letecká archeologická prospekce), nelze ani dost dobře určit, kde přesně ležela. Ani v předválečných a těsně poválečných mapách nenacházíme žádné "pole Držkrajovice", na rozdíl od "pole Křížkovice", "pole Rochovice (Raklinice)" nebo nejznámější "pole Petrovice". Ale o tom zase někdy jindy. Pro ty, které to zajímá.


(1) MZA Brno, B 2, sign. K 20/31, kart. č. 87, orig. soupis klášterních statků z roku 1679.

A malý dodatek k Čejkovicím: Původní Čejkovice stály jinde, a to u Oleksovic. Po jejich zániku založili bývalí obyvatelé dnešní Čejkovice (roku 1711) a ještě později byla za raabizace založena osada Heřmanov. Obě vesnice byly po válce spojeny v jednu a po určitou dobu byl oficiální název Čajkovice (dokonce doložitelný i na mapách).


                      Ladislav Nevrkla

Žádné komentáře:

Okomentovat