 |
| Právě probíhající oprava fasády kina - Daňkova hostince |
Řekněme si hned na úvod, že česká společnost se s událostmi starými 70 let a mladšími nedokázala dosud jednoznačně vyrovnat a zůstává nadále v jejich hodnocení rozpolcená. Možná, že by tomu tak nebylo, kdyby....
Kdyby česká skutečnost byla pouze černobílá: ano - ne, vinen - nevinen, padouch nebo hrdina! Česká skutečnost je však tradičně minimálně dvojznačná, a tak je hrdina současně i padouchem (většinou na základě dlouhodobější společenské masáže), události jsou "tradičně" nejednoznačné: ano, byl to nesmírně důležitý čin, který neměl v okupovaných zemích obdoby, ale na jeho následky zahynuly stovky lidí a přišly Lidice a ... .Stejně tak partyzáni: byli to stateční hoši, kteří se zbraní v ruce přispěli k porážce společného nepřítele, ale kvůli jejich "neopatrnosti" přišly o život lidé, kteří jim pomáhali, zničena byla i jejich obydlí. A tak bychom mohli pokračovat do nekonečna.
Zakončil bych tuto úvahu myšlenkou Jana Tomana ze Znojemského týdne č. 25/12: Po druhovi Jana Kubiše Jozefu Gabčíkovi se dnes jmenuje jihoslovenská vesnice a známá přehrada na Dunaji (Gabčíkovo-Nagymáros). Kubišův rodný dům v (ne tak vzdálených) Dolních Vilémovicích je dnes v dezolátním stavu. Kasárna, ve kterých ve Znojmě sloužil, nahradil Kaufland, megastředisko konzumu. Já dodávám paralelu: Co nám zbylo po Antonínu Daňkovi, partyzánovi z brigády Jana Žižky a bojovém veliteli Světlany, od jehož narození uplynulo letos 1. června 90 let a od jeho smrti v Božicích 15.května 63 let? Jenom neoznačená budova kina, bývalého Daňkova hostince (viz foto, které dodám).
Realita 21. století v zemi, která si nikdy nevěděla moc rady s vlastními dějinami a neváží si příliš svých skutečných hrdinů.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat