Z historie Božic: Tzv. vnucená správa v božické Kolonii

Již dlouho jsme se nevěnovali historii Božic a tak se opět po čase podívejme, co nám naše minulost nabízí. Impulsem pro mě tentokrát byl jeden publicistický materiál, který se zabýval problematikou nacistického plánu na likvidaci českého národa.
Kromě poměrně známého plánu na tzv. konečné řešení české otázky (Endlösung der tschechischen Frage) a kromě přímého okupačního teroru v letech 1939-1945 docházelo i k dílčím pokusům o postupné naplnění plánů na postupnou germanizaci Čech a Moravy.
Jedním ze způsobů germanizace byl i plán "rozptýleného osídlování" - do každé české vesnice usídlit několik německých rodin - a taky tzv. vnucená správa opuštěných českých majetků (usedlostí a půdy).  Situace v české Kolonii, jež byla od roku 1927 součástí obce Božice je v tomto směru příznačná. Jak uvádějí Zdeněk Jandásek a Ing. Zdeněk Čurda v publikaci 80. výročí založení osady Kolonie - Božice (vydané v roce 2007), prováděli zfanatizovaní Němci po vzniku protektorátu (15.3.1939) "výjezdy proti kolonistům" a stupňovali "neustálý nátlak na vystěhování".  Pro mladší čtenáře uvádím, že celé Božice se po Mnichovu 1938 staly součástí tzv. Třetí říše a česká menšinová škola na křižovatce u sýpky (dnes budova ZUŠ) byla uzavřená.
Do protektorátu tak odešli k příbuzným nejen děti školou povinné,ale odešly i čtyři rodiny: Jandova, Smrčkova, Pavlíkova a Zatloukalova. Na jejich usedlosti byli dosazeni noví němečtí majitelé:
na č. 276 (dnes 21) místo původního vlastníka p. Smrčka Anton Weiss, místo Ladislava Jandy na č. 280 (dnes č. 16) Karl Hasenhündl, usedlost č. 281 (dnes č. 15) patřící Josefu Zatloukalovi obsadil Matthias Neubauer (po vysídlení žil v Linci-Dornachu) a dům č. 282 (dnes č.14) po původním vlastníkovi Aloisi Zatloukalovi získal Eduard Nagl (po roce 1945 žil v Neustadtu u Vídně). Až na rodinu Jandovu se všichni ostatní čeští kolonisté vrátili po skončení války zpět do svých domovů.
Nejsmutnější osud čekal prvního poválečného božického starostu Ladislava Smrčka, který byl 20.1.1950 zatčen, souzen ve zmanipulovaném procesu s "protistátní" odbojovou skupinou Světlana a v červnu 1951 odsouzen k 6 letům odnětí svobody, peněžitému trestu ve výši 10 000 Kč a konfiskaci celého jmění. Navíc byl na 5 let zbaven občanských práv. Taková byla odplata velkému vlastenci a demokratovi.
Dlužno dodat, že věznění Ladislava Smrčka komunistickým režimem nebylo jediným trestem pro božické kolononisty. Už v roce 1949 - jak uvádějí Ing. Čurda a Zd. Jandásek - byl členy nově založeného JZD "odebrán traktor L. Pavlíkovi a P. Mackovi", v roce 1952 pak byl "Štěpán Jandásek označen za kulaka, zatčen a rodina se musela z Kolonie vystěhovat". 22.6.1953 byl rozhodnutím ONV Mikulov rozpuštěn Spolek Jiráskova domu osvěty v Božicích, "ježto jeho existence nepomáhá výstavbě socialismu a tak ohrožuje veřejný pokoj a řád. Majetek spolku dle připojeného soupisu připadá MNV v Božicích". Již dříve (v roce 1950) byl na Kolonii zrušen obchod, hospoda a kino Marta bylo přemístěno do bývalého Daňkova hostince, rovněž zkonfiskovaného po tragické smrti Antonína Daňka 15.5.1949 (byl zastřelen při pokusu o zatčení v domě Jana Filipa příslušníky VB, StB a vojenské jednotky).

                      Ladislav Nevrkla