Doba je jinde

Pohádka Princezna a půl království

Inspirovaly mě dva příspěvky v sobotních přílohách Lidových novin. V rubrice Filmové závislosti s Kamilem Filou se náš přední filmový kritik Kamil Fila zamýšlí nad českými filmovými a televizními pohádkami. Žádné radostné čtení to věru není.


Kdo trávil letošní Vánoce a Nový rok u televizních obrazovek, musí být notně otráven. A vůbec se nedivím, že se naši vnuci víc bavili Fantomasem než českými "plebejskými" pohádkami, v nichž "aristokracie je zdegenerovaná, králové popletení, princové zženštilí a dvorní dámy zhýčkané. Jedno království je dekadentní (temný západ, kde se zbrojí na válku), druhé chudé, v němž se dbá na zájmy obyčejného lidu a klidu na práci." To mj. konstatuje kritik Kamil Fila v článku Bylo nebylo, svět už je jinde - a má pravdu! Poznáte to i tím, že se na tyto pohádky děti netěší, ba co víc, ony se na ně ani nedívají. Raději si na Déčku pustí 5x Šmouly.
Nám, kteří jsme těmito schematickými pohádkami byli odkojeni (i našim rodičům a zčásti dokonce i prarodičům), to dlouho nějak nevadilo a brali jsme to jako něco, co přináší život. Letos poprvé jsem si připadal podobně jako Kamil Fila. Bylo tomu tak i proto, že se televize, zvláště ta veřejnoprávní, předháněly v odvysílání takového množství pohádek, že se na to nedá dívat a je z toho člověku "blivno". Mně třeba je to jedno, protože se dívám jenom na vybrané věci a raději dělám něco jiného, ale kdo je televizní závislák, ten letošní Vánoce musel zákonitě protrpět.
Marek Orko Vácha se v příloze Orientace zamýšlí v rubrice Vědecká lekce nad Problémem spirituality. A i on se zde dovolává jednoho filmu a jeho duchovního poselství. Ten film se jmenuje Stalker, jeho autorem je Andrej Tarkovskij, natočený byl v roce 1979 a jeho děj se odehrává kdesi v Rusku. Film nabízí alegorickou cestu do hlubin lidské duše, o níž mnohdy člověk sám nemá ponětí. Orkovo připomenutí mě vybídlo, abych si film vyhledal a podíval se na něj.
Doba je jinde a s tím, co bylo se tak jako tak rozloučíme. Jako se starším nádobím nebo starším oblečením. Jenom ho proboha dávejme do sběrného dvora nebo charitě. Ne do lesa, do větrolamů nebo do příkopů.

P.S. Kontejner na obuv a oděvy musím obec Božice opět umístit za vrata sběrného dvora (teď je před vraty), protože jeden nenapravitelný božický občan tam vytrvale rve polystyrén a podobné nesmysly a nikdo si s ním neví rady. Tak za takové lidi trpíme všichni. To už je ale jiná "božická pohádka". Jo a nádoba na kuchyňské oleje je taky uvnitř sběrného dvora.

                                      (lan)