 |
| Andor Šándor ve znojemské knihovně |
Kvalitně připravený a velmi dobře strukturovaný "nástřel" stěžejních problémů naší současnosti vyvolal i širokou zajímavou diskuzi. Začalo se od "Koněva" a skončilo u problematiky migrace. Bohaté životní zkušenosti zúročil Andor Šándor i ve třech knihách, které si bylo možné koupit na místě a které sám autor po skončení besedy podepisoval.
Kdybychom bydleli někde blízko, chodili bychom spolu do školy, možná i proto jsem mu tak dobře rozuměl a souzněl s jeho názory. Jeho základní vzkaz je tento: Buďme sebevědomí a zodpovědní, připravujme se na možná nebezpečí, ale nepodléhejme panice a strachu!
Už dopředu avizoval, že bude prezentovat svoje názory a svoje bohaté osobní zkušenosti a že s ním nebudou všichni ve všem souhlasit. Tak to asi i bylo, protože konspirátoři, panikáři a falešní proroci moc neuspěli. Andor Šándor to vzal pěkně od podlahy, a to od sporu o sochu maršála Koněva a plánovaného pomníku vlasovcům, přešel postupně k problematice naší armády i našich vojenských angažmá a závazků v zahraničí. Moc pochopení neměl pro náš další pobyt v Afghánistánu a srozumitelně nám popsal situaci v Sýrii, včetně odpovědi na otázku, proč tam naše velvyslankyně paní Filipi slouží už 10 let a přesluhovat bude asi ještě dlouho ... Hodně jsme se dozvěděli o zákulisí problémů arabského muslimského světa, kde probíhá permanentní střetnutí mezi menšinovými šíity (celý Írán, většina v Iráku) a většinovými sunnity (např. Sýrie a téměř celý muslimský svět), velmocenské postavení by za této situace znovu chtělo získat Turecko a tomu všemu přihlíží bohatá Saúdská Arábie i emiráty v Perském zálivu a rozvrácená Libye, odkud přijíždí plno afrických migrantů z třetích zemí do jižní Evropy.
Uvedl, že Rusko Krym už asi nikdy neopustí a na příkladu rozpadu Jugoslávie ukázal, jak je komplikované udržet při životě uměle vytvořené soustátí. Věnoval se třaskavým teritoriím v Evropě jako jsou Kosovo nebo Bosna. Řeč byla o Severoatlantické alianci, Evropské unii i Velké Británii a Francii. Konstatoval, že my jako Česká republika nikdy nebudeme ani Švýcarskem, ani Norskem (abychom trčeli někde sami a byli přitom ostatními respektováni), ale měli bychom být víc sebevědomí a měli bychom si umět spočítat, co je pro nás přínosné i s přidanou hodnotou. V této souvislosti přiznal, že byl velkým příznivcem instalace amerického radaru v Brdech, protože právě ten měl onu přidanou hodnotu. K možnému aliančními letišti v Mošnově je skeptický. A v jiné souvislosti ještě dodal: Neměli bychom být radikálně protiruští. Rusko je hrozbou, ale ne vojenskou.
Dějiny přepisovat nemáme (proto má stát Koněv tam, kde stojí), ale je třeba vrátit do dějin všechny události (i ty dílčí, zdánlivě marginální), které byly dříve z různých důvodů zkreslovány, upozaďovány nebo zamlčovány.
Na přímý dotaz, jak se dívá na možnou kandidaturu generála Petra Pavla na českého prezidenta odpověděl tak, jak je uvedeno v připojeném videu. "Ať do toho jde..." Tázajícímu svou odpovědí asi moc radosti neudělal.
Andor Šándor odpovídá na dotaz: Má generál Petr Pavel kandidovat na prezidenta České republiky?
Dotaz taky zněl (v souvislosti s požárem ve Vejprtech) na zabezpečení budov sociálních služeb i na postavení a bezpečí personálu v těchto službách pracujícího.
Nevšední byla i jeho odpověď na jednu z posledních otázek, jestli se máme připravovat na nějakou krizovou situaci (konflikt, katastrofa). Člověk by to měl mít stále na mysli a měl by mít doma zásoby základních potravin. Nikdy nevíte, co se může stát a balenou vodu snad někde ve spíži nebo ve sklepě mít můžeme, stejně tak jako nějaké zavařeniny....to dodávám já. A ještě jednou opakuji z jeho vzkazu: "Nepodléhejme panice a strachu!"
(lan)
 |
| Ředitelka Městské knihovny Věra Mašková vítá Andora Šándora |
Žádné komentáře:
Okomentovat