středa 1. ledna 2020

Jaroslavický zámek vstupuje do roku 2020. V jaké je kondici?

Prý to dnes vypadá ještě hůř...
Čas od času se i na tomto blogu věnuji bývalému hlavnímu sídlu našeho starého soudního okresu, zámku Jaroslavice. Pro tehdejší "Farmu Božice" si jaroslavické panstvo v samotných Božicích zřídilo Dvůr Hoja (dnes Čadovo), velkou sýpku u dnešního kruhového objezdu (dnes sklad a ubytovna společnosti Hortim - Farma Božice) a nakonec v první polovině 19. století i Panský dům (pozdější sídlo Obecního úřadu Božice a od roku 1950 zdravotního střediska). Dnes se ohlédneme za osudem zámku Jaroslavice po roce 1989.


Prošel, podobně jako celé pohraničí po odsunu německy mluvícího obyvatelstva, značnou devastací, jež je dostatečně známá. Každého dnes však daleko víc zajímá, co se podařilo v nových demokratických poměrech po roce 1989 změnit.
Možná si vzpomenete, že se zde odehrává děj nepříliš zdařilého televizního seriálu Černí baroni (nikoliv vynikajícího filmu s Landovským, Donutilem, Vetchým a spol.) a možná jste se aspoň jednou zastavili v podzámčí a šli se po okolí zámku projít. Já už tam dlouho nebyl....

Ovšem zajímavá je prohlídka "shůry" natočená dronem v listopadu 2019: https://www.youtube.com/watch?v=d66VrYK8RfA

Pohled na jaroslavický zámek z dronu v listopadu 2019


Info z webu pocházející z roku 2014 je asi takovéto:
V roce 2004 zámek odkoupil za deset milionů korun rakouský lékař Sigurd Hochfellner. O zámek však zároveň usilují potomci hraběte von Spee. Nejprve to byla jeho dcera, hraběnka Felicita von Spee, po její smrti jeho vnukové.

Aktuálně upozornil na zajímavé video vložené v roce 2018 na youtube.com Marek Klíč - viz  https://www.youtube.com/watch?v=LBAUZ2nQGZ4&feature=youtu.be&fbclid=IwAR2rK6EAyhJsuOFzmZPDhctozfjtLgxYYirUHoP-IowFDkdvGGVy7InEyes

V současné diskuzi (koncem roku 2019) na facebooku se mj. uvádí:
Strašný.! Jedna generace a co dokáže všechno zničit!
Zámek zakonzervovaný a nepřístupný.Dá se obejít a pokochat se sochami kolem něj.
Nejvíc zámek dostal zabrat když tam byli vojáci. Když jsem kolem roku cca 2005 renovoval vevnitř zamku pár kusů dveří jezdil na zámek nějaký hrabě z Rakouska a když chtěl zámek koupit vložila se do toho nějaká vnučka nějaké Ruske hraběnky či co a ztroskotalo to...... takže zámek dál chátrá. ......
Dr. Hochfellner to je ten co měl o zámek zájem. Renovovaly se tam nektera okna, vnitřní dveře. Ve spodní části po pravé straně od vstupu do zámku měla být udělaná expozice spjatá se zámkem ale pak vše bylo ukončeno.
Přeneseně se dá napsat,že za současný stav mohou potomci bývalých majitelů.Bez jejich intervence by už byla rekonstrukce v plném proudu...
Je to škoda.Potomci žijí někde v Americe,pochybuju že se soudí aby sídlo vrátily do původního stavu...

Jedna generace znicila a ta dalsi ho nebyla schopna za tricet let opravit, tak jako se vsim to je. Ikdyz je pravda, ze pred ctvrt stoletim jeste nebyl v tak dezolatnim stavu jak je nyni. Smutna to doba jest...


V pořadu ČT Reportéři se tématu jaroslavického zámku věnovali už v roce 2014 podrobněji:
Jaroslavice i jejich zámek jsou dnes zapomenutá místa na samotné hranici Česka s Rakouskem. O zdejším renesančním skvostu, jednom z největších u nás, ví jen málokdo. Turisté sem za ním nejezdí. „Kdykoliv se objeví nějaká silueta Jaroslavic, tak vždycky jí dominuje náš zámek. To znamená, že Jaroslavice a tohle panské sídlo vrcholu kopce jedno a totéž jsou,“ podotkl historik Martin Markel.
Zámek patřil několika významným šlechtickým rodinám, po roce 1948 obklíčil Jaroslavice ostnatý drát střežené státní hranice a do zámku se nastěhovala armáda. Dnes je zámek zapsán v Červené knize nejohroženějších památek jako stavba v havarijním stavu. Před deseti lety přitom přišla šance na jeho záchranu. Tu ovšem záhy zbrzdil restituční spor.
Obec Jaroslavice vlastnila zámek od sametové revoluce. V roce 2004 se zastupitelům podařilo po letech marných pokusů najít seriózního kupce, který o zámek stál. Za deset milionů korun chtěl zchátralou památku koupit rakouský lékař Sigurd Hochfellner. „Snažil jsem se získat ještě zámek někde mimo území Rakouska a hledal jsem ve Slovinsku, na Slovensku, v Maďarsku, v Čechách. A když jsem uviděl jaroslavický zámek, tak mé srdce zaplesalo a řekl jsem – to je ono,“ vzpomíná kupec. Neurolog a psychiatr Sigurd Hochfellner dobře ví, co správa zámku vyžaduje. Na svém neogotickém zámku Eberstein v rakouských Korutanech totiž bydlí.
Pak se ale zjistilo, že všechno tak hladce nepůjde. „Než jsme udělali všechny kroky k podpisu, tak se na katastru objevila plomba, že je na zámek podaná žaloba,“ uvedl starosta obce Petr Zálešák. Místní doufali, že zámek bude brzy opraven, soudní jednání se ale táhnou do nekonečna. Žalobu na soud o navrácení zámku podala dcera někdejšího majitele panství hraběte von Spee, která žila od války v Americe. Majetek byl jejímu otci zkonfiskován na základě obvinění, že byl nacista.
To podle hraběnky von Spee nebyla pravda. Pro konfiskaci majetku podle Benešových dekretů ovšem stačilo přihlásit se k německé národnosti. „Soudu byly předloženy a existují doklady, ze kterých je zřejmé, že minimálně při dvou sčítáních lidu se jak otec žalobkyně hrabě von Spee, tak hraběnka von Spee přihlásili k národnosti německé,“ podotkl advokát obce a pana Hochfellnera Robert Vala. „Když člověk půjde dál do archivních materiálů, tak zjistí, že zároveň rodina von Spee se účastnila arizace,“ upozornil dále Markel.
S tím ale druhá strana nesouhlasí. Podle advokáta rodiny von Spee bylo rodičům hraběnky zachováno české občanství. Obec nyní tvrdí, že hraběnka von Spee zvolila zdržovací taktiku. Už deset let totiž soud nemůže spor rozhodnout, protože hraběnka vždy vezme svou žalobu zpět a po nějaké době ji znovu podá. Hraběnka von Spee nakonec před více než dvěma lety zemřela. Od té doby soudy řeší, zda mohou ve sporu pokračovat její potomci. A zámek dál chřadne.
Nový majitel zámku, rakouský lékař Sigurd Hochfellner, se větších investic do oprav zámku obává. Pokud by nakonec soudy zámek přiřkly potomkům hraběnky von Spee, o investované peníze by přišel. Přesto se už do nejnutnějších úprav pustil. „Zahájili jsme restaurátorské práce a opravy na zámku v obytných místnostech, tedy v prvním patře. Je to slušných čyři tisíce metrů čtverečních,“ dodal.
Opravil už místní kapli a plánuje vytvořit i velikou knihovnu. Doufá, že by se v něm mohly pořádat kulturní nebo třeba  hudební akce. „Zámek má zůstat zámkem. Až to tady bude zrenovované a dovezu sem více mobiliáře, chtěl bych to otevřít veřejnosti.“
Související články

Žádné komentáře:

Okomentovat