pátek 12. února 2021

Historie skoro detektivní hrušovanského badatele Zdeňka Omelky

Nalezený odznak
Foto: Zd. Omelka

 Na stránkách Spolku pro hrušovanský zámek byl dnes pod názvem Nalezený předmět jako němá vzpomínka na Franze Březinu publikován velice zajímavý a čtivý materiál zdejšího odborného badatele a historika Zdeňka Omelky







Zaujal mě, jak svým námětem, tak i formou podání. "Story" Zdeňka Omelky stojí za přečtení, zvláště, když je to příběh z našeho sousedství a něco podobného se může podařit objevit i nám. A že se nám to občas daří, to vím. Dosadit k našim nálezům příběh už je podstatně těžší. I to se však občas podaří, o čemž svědčí loňské "božické pitavaly" najmě příběh o pokusu zavraždit bývalého božického starostu Michaela Morda v říjnu roku 1903. Kříž, který věnovala rodina Mordova Božicím, byl v loňském roce opraven a v celé kráse se skví na poli severozápadně od známějšího Bílého kříže stojícího při výjezdu z Božic na Mackovice.


Celý článek i s dalšími fotografiemi a odkazy na literaturu si můžete přečíst na: http://www.sphz.cz/.../nalezeny-predmet-jako-nema.../

Tak a nyní se vraťme k hrušovanskému příběhu Franze Březiny v podání Zdeňka Omelky.



NALEZENÝ PŘEDMĚT JAKO NĚMÁ VZPOMÍNKA NA FRANZE BŘEZINU

Mé psaní o osobnosti Franze Březiny nebude biografií/ životopisem v pravém slova smyslu. Půjde o určitou formou badatelské retrospektivy. Vše začíná relativně nedávno, v roce 2012, a z nynějšího 21. století se vrátíme zpět do 19. století. Dovolím si začít tematicky zdánlivě úplně jinde, a to u (ne)obyčejného nálezu odznaku. Berte tedy následující text v mnoha ohledech jako čistě hypotetický, otevřený dalšímu bádání.

Píše se rok 2012 a já s detektorem kovů procházím malé políčko hned u Hrušovan. Toho dne nade všemi ostatními nálezy vyčnívá pozohýbaný mosazný odznak. Po všem možném rovnání a doufání, že z odznaku o velikosti 5 cm něco zbude, na mě vykouknul alespoň nápis, prostřední část bohužel chyběla. Nicméně text na odznaku je naštěstí čitelný a mluví za vše: „1578, 300jähriges Jubiläum des Deutschen Staats-Ober-Gymnasium in Brünn. 16. 17. Juni 1878“ (z něm. „1578, 300leté jubileum Německého státního vrchního gymnázia v Brně. 16. 17. června 1878“). 

V době nálezu jsem se více informacím o této škole nevěnoval. V posledních letech však intenzivně probíhá digitalizace starých knih všech možných sbírek Evropy a světa, a tak jsem nyní narazil na knihu Geschichte des Deutschen Staats-ober-gymnasiums in Brünn: Von der Gründung desselben im Jahre 1578 bis zum Jahre 1878 (z něm. „Příběhy Německého státního vrchního gymnázia v Brně: od založení v roce 1578 po rok 1878“). Díky digitalizaci knih lze v textu pohodlně vyhledávat slova, a tak mě nenapadlo nic lepšího než napsat „Grussbach“. A světe div se, jeden výraz byl nalezen, a to u jména Franz Březina v seznamu studentů v letech 1861–1868. 

Budete-li pátrat po Franzi (Františku) Březinovi z Hrušovan nad Jevišovkou na přelomu 19. a 20. století, naleznete ho. Byl hrušovanským farářem v letech 1884–1919, dále byl předsedou místní školní rady a také zástupcem předsedy spolku Kinderhort pro výstavbu jeslí (Stejskal 2017, 24–25, 47–48). V roce 1898 byl František Březina jmenován čestným občanem města za pětadvacetileté působení v Hrušovanech. Mateřská škola, vybudovaná z iniciativy Spolku školní družiny Kinderhort, sloužila až do roku 2013, kdy byla přebudována na rehabilitační centra s krytým bazénem (Fousek 2020, 118–120, 215).

O činnosti faráře Františka Březiny také vypovídá soupis sakrálních staveb Hrušovan nad Jevišovkou, který byl v rámci projektu NAKI „Barokní krajinou“ sepsán a který čerpá z písemných pramenů. Dočteme se zde následující: „Farář František Březina žádal 24. srpna 1898 konzistoř o povolení požehnat kamenný kříž, který bude stát u kostela a který nechala pořídit osoba, jež si nepřeje být zveřejňována.“, „Farář František Březina žádal 8. července 1901 konzistoř o povolení požehnat kamenný polní kříž, který nechal zhotovit jeden místní rolník.“ a „Farář František Březina žádal konzistoř 12. září 1908 o povolení požehnat sochu sv. Floriána, která má být umístěna na návsi.“. Oba kříže stále stojí na svém místě. Osud sochy sv. Floriána byl pohnutý a znáte jej např. z vyprávění M. Fouska (dále o soše sv. Floriána Fousek 2020, 142). Dále se s Franzem Březinou můžete v písemných pramenech setkat v hrušovanských matrikách, které jsou nyní dostupné online na stránkách Matrik uložených v Moravském zemském archivu v Brně.

Otázkou zůstává, zda „náš“ student Franz Březina je tím stejným Františkem Březinou, farářem. Budeme-li vycházet z let v uváděné knize o brněnském gymnáziu, studium bylo zakončeno v roce 1868. Pokud dále Franz Březina navázal pěti- či šestileté studium na teologické fakultě některé univerzity, ukončuje studium roku 1873. V roce 1898 se stává František Březina čestným občan Hrušovan za pětadvacetileté působení. Odečteme-li 25 let od roku 1898, dostáváme se do roku 1873, což odpovídá ukončení studijních let Franze Březiny. Bude zajímavé, zda půjde v budoucnu zjistit více o našem Františku Březinovi a zda mé počty odpovídají skutečnosti. Odznak brněnského gymnázia spočíval v zemi vzdušnou čarou 500 m od hrušovanské fary. Na pole se věci obyčejně dostávaly buď náhodou při ztrátě nebo při „úklidu domácnosti“ a následném vyhození. Jak se nalezený odznak dostal na pole, dnes již zjistit nelze. Stejně tak dnes již nelze odznak s jakoukoliv definitivní jistotou spojovat s osobou Franze Březiny. Přesto jsem si dovolil předložit souvislosti, které spojují život hrušovanského občana – faráře s brněnským německým gymnáziem, a to skrze starý poničený odznak. Nalezený předmět je tak možná pouhým náhodným němým průvodcem příběhu, který doputoval do Hrušovan nad Jevišovkou jinou cestou s jiným člověkem, snad také studentem gymnázia. Přesto je má soukromá představa taková, že absolvent Franz Březina navštívil ve dnech 16. – 17. června roku 1878 oslavy třístého výročí brněnského gymnázia a při té příležitosti si pořídil tento upomínkový odznak a odjel s ním domů do Hrušovan. Ano, jsou to mnohdy domněnky, přesto doufám, že vás tento příběh zaujal.

Autor: Zdeněk Omelka

Žádné komentáře:

Okomentovat