Jan Blaha, donedávna
místostarosta Znojma
V březnu
uplyne celý rok od chvíle, kdy se kvůli pandemii přesunula výuka ze školních
lavic do domácího prostředí. Učitele nemůže nahradit zprostředkované učení přes
počítač. Vidím tři hlavní dopady distančního vzdělávání na žáky: menší
znalosti, izolace žáků (absence kolektivu je ještě větší průšvih než
mezery ve znalostech) a rozevírání nůžek mezi většinovou populací a sociálně
znevýhodněnými dětmi.
Dobrou cestou k nápravě deficitu znalostí je pořádání letních
doučovacích kempů, které rezort školství pořádal už vloni, letos je
ministerstvo plánuje v masivní míře. Zapojit se je jasná šance pro Znojmo.
Samozřejmě záleží na zájmu rodičů a jejich dětí, neboť je to na bázi
dobrovolnosti. Věřím, že znojemské školy také rády využijí projekt fungující v Brně
již několik let, kdy „doučovatelé“ pracují ve školách s dětmi se
vzdělávacími deficity.
Je třeba vrátit žáky a studenty do škol, podmínkou je postupný
návrat a neinvazivní testování. Vždyť dle statistik byly české školy
v rámci Evropy zavřené skoro nejdéle. Děti potřebují jako sůl sociální
kontakty a řád, který škola vytváří.
Pomoc sociálně slabším dětem při učení vidím jako zásadní
věc. S těmito rodinami pracuje Charita, která jako profesionálně vedená
neziskovka má veškeré předpoklady se tomu věnovat. Nemá však peníze na
zajištění ekonomické a personální stránky. Vytvořit síť dobrovolníků a
realizovat takovou činnost něco stojí. Na zastupitelstvu města Znojma konaném
15.2.2021 jsem vyzval koalici, ať vyčlení v rozpočtu peníze nejen na tyto,
ale i další aktivity zmírňující výpadky ve školní výuce.
Radnici také nic nebrání využít evropské dotace zaměřené na
digitalizaci školství a rozvíjení vzdělávacích aktivit. Má profesionální
dotační úředníky, najatou dotační agenturu a šikovné ředitelky a ředitele
znojemských škol, kteří už mají s dotacemi bohaté zkušenosti z předchozích
let.
Jan Blaha, zastupitel města Znojma za hnutí ANO
V první řadě je třeba umožnit dětem, aby mohly do škol vůbec chodit. Ukazuje se v plné nahotě, že vláda vloni sáhla po "nejjednodušším " řešení v začátcích covidu a školy zavřela. Všechny ostatní země, minimálně v Evropě, volily zavírání škol až jako poslední nevyhnutelný krok. Naše vláda vůbec nevěděla, co má dělat a jak má v tom svém zmatečném řízení rozhodovat. Ani na ministerstvu školství si nikdo neuvědomoval, že děti nemůžou být tak dlouho bez sociálních kontaktů a bez pohybu. A tak jsme přeci jenom občas nakrátko otevřeli ve chvílích, kdy ostatní přistupovali k postupnému zavírání. Teď sklízíme plody toho vládního chaosu a zmatku a je otázkou, kdy se vůbec české děti dostanou v tomto školním roce do škol. Místo toho tloustnou, ztrácejí pracovní návyky, zhoršuje se jim zrak a jistě budou následovat i různé formy poškození páteře od neustálého vysedávání u počítačů nebo mobilů. To proti čemu se ještě před rokem vystupovalo, stalo se v českém podání vypořádávání se s koronavirem normou. To jsme teda dopadli! Šíření viru moc neporučíme, ale za zmatečné vládnutí by měl velmi brzy někdo nést odpovědnost! A pan Prymula, ani Flégr nebo Daniel Landa to určitě nebudou!
OdpovědětVymazatLeccos napovídá dnešní titulek v Babišové Mladé frontě Dnes: Školy se v březnu víc neotevřou! I kvůli neschopnosti Babišovy vlády zajistit testování ve školách. Když se dopředu nepřemýšlí, co se bude dělat pak a co potom, tak to nemůže jinak dopadnout, že? Skoro to vypadá, že děti možná nastoupí do škol po Velikonocích (to je letos 6. dubna), budou v této atmosféře dělat přijímačky, maturity, končit odborné a praktické střední školy, dělat přijímačky na další vyšší typy škol, končit vyšší odborné a vysoké školy....! A jak tady u nás bývá zvykem, od druhé poloviny května začne pěkně připalovat a nějaká motivace učit se bude dávno ta tam.... Bohužel nad tím naši odpovědní politici vůbec nepřemýšlejí. Místo toho všeho nechal premiér Babiš zbourat nakvap postavenou polní nemocnici v Praze, zakázal využít nabízené pomoci z Německa a dál trápí naše vyčerpané zdravotníky a přeplněné nemocnice. Bohužel, zapomněl jim jaksi vyčlenit peníze na odměny, takže od listopadu zase dělají za "pár drobných" základní mzdy. A to už mezitím vláda ANO, ČSSD a KSČM odsouhlasila navýšení propadu státního rozpočtu na rok 2021 na 0,5 bilionu korun. Dokážeme si vůbec představit, kolik to je peněz?
OdpovědětVymazat