Božický pitaval: Jak božický zbojník Johann Pably málem dvakrát zamordoval starostu Morda

Mordův kříž u Božic byl
opraven a znovuinstalován
v březnu 2020

"Tak pane žalobce, do protokolu jejich jméno a povolání."

"Mord. Michael Mord. Teď už jen sedlák, do loňských voleb starosta v Božicích, slavný soude."

"Dobře - a teď nám tady všem laskavě popíšou, co se jim stalo 13. října 1903."

"Zašel jsem si ten večer jako skoro denně k Fröhlichovi (dnešní Kino Marta, pozn. lan) na šláftruňk (poslední sklenku, pozn. lan) a kus řeči s ostatními. Měl jsem tuším dvě piva, já nikdy moc víc nevypiju. Když jsem dopil, zvedl jsem se a šel jsem domů. No a jak už jsem byl skoro u našeho domu, jak jsem zahnul z tý uličky, co spojuje ulici od vily pana preláta Mayera z Ahrdorffu - to bylo dřív moje - s ulicí ke škole - obecní nová škola stojí takhle šíkmo naproti našemu -, tak jsem dostal v tý tmě zezadu příšernou ránu. 

Padnul jsem na kolena a najednou ke mně skočil mladej Pably, křičel něco, nadával mi, a začal mě bít klackem hlava nehlava jak smyslů zbavenej. Chvíli jsem se zkoušel bránit, sílu mám pořád, copak o to, ale potom co mě párkrát trefil, jsem asi ztratil vědomí a to mi myslím, jako že je Pánbůh nade mnou, zachránilo život. 

Za nějakou dobu, ani nevím za jak dlouho, jsem přišel k sobě. Pably už byl pryč, já ležel v blátě a hlava, ruce i celý tělo mě hrozně bolely. Po kolenou jsem se dovlekl těch zbylejch pár metrů domů a zabouchal na dveře. Manželka když otevřela, tak se vyděsila, byl jsem celej od krve! Zalarmovala čeleď a hned poslala pacholka pro doktora a pro četníka."

"Děkujem jim, pane starosto, můžou si sednou. - Pan doktor Kristenheit, prosím! Popíšou nám stav pana Morda, když ho prohlíželi hned po činu."

"Pan Mord měl zejména na hlavě tři velké, silně krvácející tržné rány, způsobené pravděpodobně obuškem. Na pravé lopatce a na předloktí obou rukou měl velké pohmožděniny, způsobené asi také ranami obuškem, a po celém trupu odřeniny a podlitiny, jak do něj Pably, potom co asi pan Mord ztratil vědomí, na zemi kopal."

"Děkujem, pane doktore. - Pan četnický strážmistr, prosím! Co následovalo po tom, když byli 13. října zavoláni k Mordovým?"

"Dorazil jsem do domu pana bývalého starosty Michaela Morda krátce po panu doktorovi. Pan Mord už se trochu vzpamatoval a jmenoval mi útočníka. Se dvěma pacholky od pana Morda jsem se vypravil k domu Pablyho, bydlí u rodičů kousek pod obecní stodolou nahoře na Kastenbergu. Měli jsme štěstí a hned jsme na něj u nich na dvoře natrefili. Stál tam venku, mluvil se svojí matkou přes okno, respektive křičel na celé okolí, a dalo práci mu nasadit želízka. Ještě že nás bylo víc. Pral se s námi při zatýkání a volal, že pan Mord dostal co si zasloužil, a že si ještě musí podat pana Franze Pfistera, na toho že má obzvlášť pifku. Ale nakonec jsme ho přemohli a odvedli do obecní cely."

"Děkujem. - Tak nám přivedou obžalovaného! Obžalovaný, - jejich jméno, narození a povolání."

"Johann Pably, nádeník, narozený 29. listopadu 1877 v Božicích."

"Co to do nich pro smilování Boží vjelo, že takhle napadli pana Morda?"

"Mám na něj strašnou zlost, vašnosti. Mord, Nebenführ a Pfister můžou za to, že jsem jednak dostal před třema rokama půl roku těžkýho žaláře, jednak jsem musel kvůli Mordovi zaplatit jemu a soudu skoro sto zlatejch. Ty peníze jsem neměl a otec se kvůli tomu zadlužil, aby mi pomohl. Už toho mám dost. Chtěl jsem jim dát za vyučenou a potom utýct do ciziny."

"Aha, a jak se pan Mord a ti ostatní zasloužili o to, že jste byli půl roku v žaláři, obžalovaný? Můžou nám to vyprávět?"

"V dubnu 1899 jsem byl s několika klukama z vesnice v hospodě u Fröhlicha. Ten v deset prohlásil, že je policejní hodina a že musíme jít domů. Tak jsme se zvedli a šli jsme. Ale ve dveřích jsme se srazili se starostou, kterej si šel mírnix týrnix na pivo a policejní hodina ho vůbec nezajímala, Fröhlicha najednou taky ne, když přišel starosta. Policejní hodina asi platí jenom pro nás obyčejný lidi. To mě namíchlo, vrátil jsem se do lokálu a ptal se, jak je to možný, že pro někoho policejní hodina platí a pro někoho ne. No a ty tři mě prostě z tý hospody vyhodili. To nejni žádná spravedlnost. Tak jsem si vzal klacek, počkal si na ně venku a když konečně vyšli, tak jsem tím klackem praštil starostu a Nebenführera po hlavě. Pfister utekl. O to snaživějc pak proti mně svědčil u soudu. Půl roku těžkýho žaláře jsem za to dostal a těch jednadevadesát zlatejch k tomu. Jenom protože jsem chtěl, aby stejný právo platilo pro všechny! To si ještě vypijou!"

- - -

"Ve jménu císaře Františka Josefa Prvního odsuzujeme Johanna Pablyho za těžké ublížení na těle, veřejné násilí a vyhrožování ke třem letům těžkého žaláře, ztíženého každých čtrnáct dní půstem, a k náhradě škody ve výši 100 rakouských korun."

P.S. Původně publikováno 07.09.2020