Samozřejmě, dalo by se něco dohledat ve školní kronice, zmínku mám i v publikaci o Božicích z roku 1995. Je z ní patrné, že paní učitelka Lucká měla ráda literaturu a na tomto poli se výrazně profilovala. Bylo to však v padesátých a následujících letech a dnes na netu nenacházíme téměř ani zmínku. Jediný titul připomene, že se paní Lucká knihovnictví skutečně profesionálně věnovala a věřím tomu, že byla ve své době i známou a úspěšnou knihovnicí a metodičkou. Od roku 1952 pracovala ve Výzkumném osvětovém ústavu v Praze. Z té doby pochází i její odborný metodický materiál, který připojuji.
Na webu najdete následující odkaz:
Pokusný metodický text ke knize K.S. Badigina: Hrdinové severní plavby:
Určeno pro čtenářské besedy s dětmi do 11 let, Božena Lucká, 1953, česky, Výzkum.
osv. ústav / Pokusné metodické texty ke čtenářským besedám s mládeží, Čís.
2, Praha, 12 stran
No a to, co jsem napsal do publikace o Božicích, je v kapitolce o obecních knihovnách na str. 125. Zde se píše, že první božická knihovna byla v budově tehdejšího MNV (dnešní zdravotní středisko) a prvním knihovníkem byl Josef Koštel (tato osobnost by mě taky docela zajímala, slyšel jsem o něm docela dost). V Českých Křídlovicích byla rovněž v budově MNV Č. Křídlovice. Původně zde byla do roku 1945 pošta a po válce potom MNV Č. Křídlovice s knihovnou a po sloučení obou obcí až do roku 1980 MNV Božice. Pošta se přesunula tam, kde si ji pamatujeme, tam byl původně praktický lékař včetně dr. Leissera nejst. Prvním křídlovickým knihovníkem se stal Bohumil Ott, o němž mi kdysi často vyprávěl bývalý školník Karel Drmola. Nejvyššího ocenění se dostalo v roce 1952 knihovnici Boženě Lucké z ministerstva kultury. Jak patrno, byl to pro ni odrazový můstek k další kariéře až ve vysokých patrech veřejného života.
Jako učitelka přišla Božena Lucká do Božic už v roce 1945, a to na Měšťanskou školu v Českých Křídlovicích. Ředitelem této školy byl do roku 1948 Augustin Michálek, o němž jsem se kdysi zmínil i v příběhu o Světlaně. Měšťanská škola byla umístěna v přízemí a 1. poschodí kláštera Maria Hilf, dnešního domova důchodců. Tak to vlastně paní učitelka měla do knihovny velmi blízko, vlastně to měla naproti. Pan učitel Ott, podobně jako třeba pan učitel Jaroslav Peřinka starší (otec dlouholetého božického občana a učitele Jaroslava Peřinky) nebo učitel Alois Vybíral, kteří na měšťance rovněž několik let učili, by taky stáli za zaznamenání. Chce to pouze pamětníky.
Momentálně platí, že přivítám jakékoliv informace o životě a díle paní Boženy Lucké a jsem potěšen, že takový člověk spojil část svého života s naší obcí Božice.
Ladislav Nevrkla
No a to, co jsem napsal do publikace o Božicích, je v kapitolce o obecních knihovnách na str. 125. Zde se píše, že první božická knihovna byla v budově tehdejšího MNV (dnešní zdravotní středisko) a prvním knihovníkem byl Josef Koštel (tato osobnost by mě taky docela zajímala, slyšel jsem o něm docela dost). V Českých Křídlovicích byla rovněž v budově MNV Č. Křídlovice. Původně zde byla do roku 1945 pošta a po válce potom MNV Č. Křídlovice s knihovnou a po sloučení obou obcí až do roku 1980 MNV Božice. Pošta se přesunula tam, kde si ji pamatujeme, tam byl původně praktický lékař včetně dr. Leissera nejst. Prvním křídlovickým knihovníkem se stal Bohumil Ott, o němž mi kdysi často vyprávěl bývalý školník Karel Drmola. Nejvyššího ocenění se dostalo v roce 1952 knihovnici Boženě Lucké z ministerstva kultury. Jak patrno, byl to pro ni odrazový můstek k další kariéře až ve vysokých patrech veřejného života.
Jako učitelka přišla Božena Lucká do Božic už v roce 1945, a to na Měšťanskou školu v Českých Křídlovicích. Ředitelem této školy byl do roku 1948 Augustin Michálek, o němž jsem se kdysi zmínil i v příběhu o Světlaně. Měšťanská škola byla umístěna v přízemí a 1. poschodí kláštera Maria Hilf, dnešního domova důchodců. Tak to vlastně paní učitelka měla do knihovny velmi blízko, vlastně to měla naproti. Pan učitel Ott, podobně jako třeba pan učitel Jaroslav Peřinka starší (otec dlouholetého božického občana a učitele Jaroslava Peřinky) nebo učitel Alois Vybíral, kteří na měšťance rovněž několik let učili, by taky stáli za zaznamenání. Chce to pouze pamětníky.
Momentálně platí, že přivítám jakékoliv informace o životě a díle paní Boženy Lucké a jsem potěšen, že takový člověk spojil část svého života s naší obcí Božice.
Ladislav Nevrkla
Včera jsem se doslechl, že paní Lucká pocházela snad z Vlčnova a po dobu svého pobytu v Božicích byla svobodná. (lan)
OdpovědětVymazatJá zase vím, že paní učitelka Lucká, od r. 1956 učila na škole v Kunovicích, okr. Uherské Hradiště.(me)
OdpovědětVymazat