Místo květinek byl na druhé straně nápis |
Po seškrabání všech nánosů barev až na původní omítku se pod stropní linkou objevil špatně čitelný nápis v němčině a psaný švabachem. Bohužel nikdo z těch, kteří zde v době prací byli nezachytil tento nápis na zdi a když jsem tam dnes ráno přišel, byla již stěna nově natažená fajnovou. Jak vypadala původní úprava zachycuje moje fotografie na stěně vedle současného vchodu.
Lze se jen dohadovat, co tam bylo napsáno, ale vzhledem k tomu, že tato budova byla původně postavena (jako třetí v pořadí) v roce 1899 jako samostatná budova klášterní mateřské školy (byla tedy nedílnou součástí areálu kláštera Maria Hilf), lze se oprávněně domnívat, že tam byl nějaký biblický text promlouvající k výchově malých dětí. Jak říkám, můžeme se jen domnívat.
Většina božických občanů pamatuje tuto budovu jako tělocvičnu a mladší generace jako prodejnu průmyslového zboží. Budova si však prošla svým spletitým vývojem a ani já jsem ji dopodrobna zatím "namapoval". Víme tedy určitě, že tam původně byla od roku 1899 klášterní mateřská škola. Jak dlouho, nevím. Jisté je, že časem začala budova sloužit jako školní budova, poté jako tělocvična a byl zde i byt. Možná si někteří vzpomenou, kdo tam bydlel před dnešní vietnamskou rodinou. Za první republiky zde byla v letech 1921 - 1927 zřízena první česká menšinová škola pro české děti z nádraží, státních zaměstnanců u četnictva a na poště, z Hoja Dvora (/Pavlíkovi) a ze Dvora Karlov (Starý Karlov). Řídícím učitelem byl Antonín Kvasnička. Postavením nové školy u sýpky se změnila i náplň této budovy. Pravděpodobně zde již tehdy byla zřízena tělocvična. V roce 1945 připadla tělocvična nově založené katolické tělovýchovné organizaci Orel (Vlk, Nevrkla, Neděla), po jejím zrušení po únoru 1948 byla tělocvična předána organizaci Sokol, která měla do té doby svou tělocvičnu v Jiráskově domě osvěty na Kolonii. Cvičilo se zde asi až do roku 1963 (?), kdy byla zprovozněna nově postavená tělocvična u nové školy. Z objektu se stala prodejna. Já ji pamatuji jako prodejnu s průmyslovým zbožím Jednoty, po listopadu 1989 načas prodejnu Čadová-Špillarová a v posledních letech (už to podle mě bude víc jak 10 let) prodejnu vietnamského obchodníka s textilem a obuví. Dnes se budova předělává na podzim zde bude otevřena nová prodejna potravin a smíšeného zboží. Vzhledem k tomu, že občas nakupuji v obdobné prodejně na náměstí v Pohořelicích a když jsem v Praze, tak na vietnamské kamenné obchody potravin narazím na každém rohu, můžu říct, že tyto obchody mají dnes již velmi dobrou úroveň, dá se předpokládat, že to bude docela velká konkurence stávajícím božickým a křídlovickým obchodům.
A tak je jenom škoda, že si nikdo nevzpomněl a odkryté nápisy nevyfotil. Aspoň víme, že tam něco napsáno je a jednou naši potomci můžou při budoucí rekonstrukci nápis odkrýt a přečíst.
Ladislav Nevrkla
Já si na tuto budovu velice dobře vzpomínám (bohužel o nápisu se nikdy nemluvilo, protože byl již zřejmě mnohokrát zamalován a proto o něm nikdo nevěděl) v souvislosti s tím, že jsem do ní chodila do mateřské školy. Což je také zdokumentováno na fotografii, která je přiložena v "Nerealizovaných projektech". Tam jsme vyfoceni před tehdejší mateřskou školkou v r. 1949. Ve vnitrobloku byl za školkou byt, ve kterém nějakou dobu přebývali učitelé a pak tam nějakou dobu bydlela po rozvodu pí. Zezuláková (v té době Michalová). Pak byla tato budova maximálně využívána pro mimoškolní cvičení (chodili jsme prostě do Sokola), do kterého jsem také, až do vychození školy (deváté třídy v r. 1961) chodila. Naši cvičitelkou byla tehdy pí. učitelka Jitka Kotlánová. (me)
OdpovědětVymazat