Od klentnického menhiru k záhadným místům Božic

Menhir u Klentnice

Až v těchto dnech jsem byl seznámen s dílem, u jehož zrodu stál svým způsobem Dům na půli cesty ve Velkém Dvoře. Dílo, které bylo vytvořeno v trošku jiné společenské atmosféře kolem roku 2005 a nacházející se na louce u obce Klentnice u Mikulova, budí v současné době opět zvýšenou pozornost zainteresované veřejnosti.

Kamenný kruh byl postaven v rámci projektu "Transformační energie pro Moravu", v průběhu května až září roku 2005. Impulsem ke vzniku byla poptávka sociální služby "Dům na půli cesty" sídlící ve Velkém Dvoře u Pohořelic pro připravované sochařské sympózium (pořádané v sídle Domu na půli cesty v bývalém loveckém zámečku Leopoldsruhe ve Velkém Dvoře ve dnech 11.-18. července 2005).

Jedním z hlavních záměrů sympozia bylo tvůrčí vyjádření vztahu lidí k oblasti, ve které žijí, prostřednictvím uměleckých děl umístěných do krajiny. Projekt i zhotovení bylo inspirováno názory Marko Pogačnika a Pavla Kozáka. Systém obsahuje jeden "viditelný" kamenný kruh a jeden "neviditelný", vytvořený imaginaci. Kamenný kruh o 9 kamenech má průměr 27 metrů. Středový kámen je zároveň uměleckým dílem se vsazeným skleněným okem. Skleněné oko je složená čočka s kosmogramy. Čočka je směřována na východ slunce o podzimní rovnodennosti a během slunečního dne kresli světelnou parabolu s duhovými okraji.

Na webu http://www.archiweb.cz/ je publikován materiál Energie v krajině a její projevy od Ing. Petry  Žerebákové.  Zde se mj. uvádějí příklady míst a projektů s touto problematikou spojených. P. Žerebáková píše:  Na několika příkladech, které znám osobně, uvedu ve zkratce, s jakými energetickými prvky a systémy se můžete setkat v našich zahradách a parcích, ovšem nejzajímavější je vlastní návštěva a zkušenost, kterou si přiřadíte ke konkrétní energii. V Praze jsou to např. Zámecká zahrada v pražské Tróji, Botanická zahrada i Zoo hl. města Prahy v Tróji, areál Vyšehradu, Stromovka, letohrádek Hvězda a Valdštejnská zahrada. Na Moravě patří k takovým místům Lednicko-valtický areál (jeho energetické linie, body, elementární bytosti - zejména starých stromů a luk - jsou velmi inspirativní, taktéž vodní bytosti). Ke krajině získáte nejvíce informací v knihách a mapách pana Kozáka. Z krajinných systémů u nás uvedu například energetický trojúhelník hory Říp (Vladař, Sv. Hora, plus Klobuky, Kounov), či Svaté Hory u Příbrami (se Starou Boleslaví, Sv. Jakubem v Kutné Hoře a horou Damil). Dále energetický drak: Sedlcký (s Třemšínem, Lomcem, Blaníkem a Kněží horou) či Amalínský (s Libušínem, Damilem, Pražským hradem, Žiži a Zbečnem). Česká kotlina má také svých šest ochranných kopců s centrálním Řípem, mezi něž také patří např. Blaník. No a na Pálavě východně od obce Klentnice je kamenný kruh, jež má význam krom léčivých schopností a duchovního vzestupu pro lidi i pro tamní krajinnou oblast.

Dnes se o klentnických kamenech píše jako o menhirech. A co to vlastně menhir je? Slovo

„menhir“ znamená v keltském jazyce dlouhý kámen. Dosud nebyl objasněn jejich původní

účel. Spekuluje se o tom, že šlo o kultovní předměty, nebo že se užívaly k astronomickým

účelům. „Pomocí virgule se dá údajně i zjistit, kolikrát a za jak dlouhou dobu musí člověk menhir navštívit, aby byl vyléčen. Menhiry by se neměly stěhovat ze svého místa nalezení. Mohlo by se stát, že přijdou o svojí energii. Pokud se někde menhiry najdou, tak by měly zůstat na stejném místě, tedy pokud jim nehrozí nějaké nebezpečí. Podléhá to přesnému psychotronickému zjišťování. Musíme se zeptat, zda se kámen chce přemístit a zda na tom místě bude fungovat,“ vysvětloval již v roce 2008 Jíří Píša. Viz http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/im_20080820.pdf.

Aktuální foto kamenného kruhu:

Otázka v souvislosti s naší obcí zní: Máme taky v Božicích nějaké místo, které by mohlo být spojeno s tajemnými silami, energetickými liniemi, ochrannými kopci apod. Dle mého názoru jsou u nás taková místa dvě. To první je kopec Tanzberg, u jehož paty stávala známá moruše, dnes je zde jako zvláštní „menhir“ pomník se srpy a kladivy, soustava sklepů na severní straně, Opletalovy domy a sklepně-stromovo-keřové linie podél cesty od masny k Tuháčkovému. Výzkumy z dob první republiky jsou již bohužel dávno zapomenuty a v poválečné éře Božic se nenašel nikdo, kdo by se o tuto problematiku zajímal.

Druhým takovým tajemným místem je archeologicky zkoumaný „rondel“ východně od Jiráskova domu (naproti Pavlíkovým) na božické Kolonii. Závěry výzkumu z roku 1995 byly svým způsobem takové účelové, aby se nad výkopy „zavřela klec“ a raději se po ničem dál nebádalo. Toť můj názor.

Když jsem tak „jel“ po mapě, upoutal mou pozornost i Starý Karlov. I při vědomí blízkých langobardských hrobů a původních mohylníků z doby bronzové, jež se táhnou od Starého Karlovu přes božickou Barabu až k nejznámějším borotickým mohylníkům, důkladně prozkoumaným v 70.– 90.letech 20 stol.doc. St. Stuchlíkem.

Bylo by dobře, kdyby se v Božicích našel někdo, komu by tato záhadná místa byla blízká, stejně jako megality, menhiry a psychotronika vůbec. Ale už třeba pohled na následující letecké fotografiie našich záhadných míst má jedno společné: kruhový půdorys. To určitě není samo sebou.

                                                                      Ladislav Nevrkla

 

Božický Tanzberg

Rondel na božické Kolonii (bílý kruh na poli)

Starý Karlov