čtvrtek 8. července 2021

I přes roušku složili maturitní zkoušku aneb slib před školním praporem


 Až s časovým odstupem se mi do rukou dostal  materiál, který se sice nevztahuje přímo k dění v naší obci, ale k nejstarší znojemské střední škole, Gymnáziu dr. Karla Polesného. A jelikož nejsem sám, kdo se hlásí k tomu, že na této škole studoval, přetiskuji text nedávného znojemského místostarosty Mgr. Jana Blahy. 


Měl jsem tu čest poblahopřát absolventům Gymnázia Dr. Karla Polesného k úspěšnému zakončení středoškolského studia. Covidový ročník to letos neměl vůbec lehké, ale popasoval se s těžkostmi velmi dobře.

Slavnostní a důstojný ceremoniál vyřazování nových absolventů školy je spojen s významnou tradicí. Absolventi skládají slib před školním praporem, a to už od roku 1925. Původní náčrtek školního praporu vytvořila v roce 1923 pedagožka Augusta Brožková. Po její smrti dopracoval návrh praporu, tyče a hrotu pedagog František Přeček. Na památku maturity dodnes abiturienti uvazují na školní prapor stuhu. Text slibu, který skládají, vychází z původní verze vypracované Karlem Polesným.

Školní prapor zanedlouho oslaví sto let své existence. Zaslouží si renovaci. Finanční částka na jeho restaurování bude jistě řádově daleko vyšší než v době vzniku, kdy náklady na zhotovení praporu činily necelých 4 000 korun. Proto jako zastupitel města budu navrhovat, aby se Znojmo nějakou adekvátní částkou podílelo na záchraně v některých částech už poškozeného praporu, popř. na výrobě jeho věrné kopie, která by byla používána, a původní historický skvost byl tak v celé své kráse uchráněn pro další generace.

                                                                 Text a foto: Jan Blaha, zastupitel Znojma





3 komentáře:

  1. Za sebe můžu říct, že si na prapor nějak nevzpomínám. Slavnostní ukončení, slib..., ano, proběhlo to na školním dvoře tuším druhý týden v červnu 1976, ale mám takový dojem, že jsme byli myšlenkami už jinde... Čekaly nás zkoušky na vysoké i jiné školy, někdo nastupoval rovnou do práce...Rozprchli jsme se jak vrabci... Na druhou stranu se docela pravidelně scházíme (já nebyl až na tom posledním), takže jako třída jsme byli asi docela dobrá parta. Musím se zeptat své spolužačky Růženy, která bydlí též v Božicích, jestli se jí prapor vybavuje, ale každopádně dneska mám k symbolům jako historickým artefaktům velice silný vztah a považuji je za důležitý doklad sounáležitosti každého z nás s určitou skupinou, pracovištěm, místem, bydlištěm, regionem, státem....

    OdpovědětVymazat
  2. Na ústavní prapor si pamatuji, na dvoře ústavu jsme skládali tehdy slib a končící třída na prapor vázala stuhu s označením třídy a roky studia. Každá třída si tuto stuhu navrhovala sama a nechala dělat. -hic-

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslel jsem na tebe... :-) Tak dík za zajímavou vzpomínku.

      Vymazat