středa 3. dubna 2013

Nerealizované projekty 2: Nová škola (pův.28.8.2011)

Materiál původně publikovaný 28.8.2011. Ve druhé části tohoto seriálu se ohlédneme za některými nerealizovanými projekty z novodobé historie naší obce. Bohužel, nepodám k nim žádné velké podrobnosti, protože je prostě neznám. Přesto neuškodí, když si tři nejvýraznější plánované nerealizované aktivity z let 1945 - 1970) připomeneme.
S příchodem nových českých osídlenců v roce 1945 bylo brzy zahájeno i školní vyučování. Školní budovy, které koncem války sloužily i jako lazarety nebo sídlo Hitlerjugend (česká menšinová škola) byly dosti zdevastované a vyžadovaly si nutné opravy. Brzy se však projevily i problémy s nedostatečnou kapacitou školních objektů. Školy byly umístěny v řadě budov v Božicích i Českých Křídlovicích. První pokus o postavení nových školních budov na rozhraní katastrů Božic a Českých Křídlovic, kde měla být umístěna měšťanská škola (dnešní druhý stupeň základní školy) a u vily Tulipán v Českých Křídlovicích, která měla sloužit obecné škole (dnešní první stupeň ZŠ) nebyl v roce 1947 realizován. Nevím, co vedlo tehdejší plánovače k tomu, že chtěli stavět dvě oddělené budovy, z dnešního pohledu však můžeme říct, zaplaťpámbů za to, že projekt nebyl realizován. Potřebám školství tak sloužily nejen všechny dosavadní školní budovy (dnešní I. MŠ, tzv. stará škola v Křídlovicích a bývalá menšinová škola na křižovatce), ale po určitou dobu (1945 - 1954) i adaptované prostory přízemí a 1. poschodí kláštera (dnešního domova důchodců). Od roku 1958 pak navíc ještě dnešní Dekarliovo (původně Hanušovo) a dnešní dům Vlachynských (školní dílny a kabinety). Vzorem pro novou školní budovu postavenou v letech 1961 až 1963 na jižním okraji obce se stala škola v Blížkovicích (stavěná na konci 40. let). V obtížných ekonomických podmínkách (krach tzv. třetí pětiletky v roce 1961) musela ta naše být realizována v daleko skromnější podobě. I tak je po půdní vestavbě v dnešních podmínkách plně vyhovující.
Jsou známy peripetie, které kolem této stavby byly (viz publikace o Božicích) i to, že o podobnou akci usilovali i v Břežanech a Jaroslavicích. Dodnes na to v obou obcích nezapomněli. Myslím, že o tom, že se stavba nakonec provedla v Božicích, rozhodl tenkrát - stejně jako je tomu i dneska - lobbing tehdejších božických funkcionářů. Jak tehdejší ředitel Čestmír Černošek, tak i jeho zástupce Josef Starý využili svého vlivu a známostí z funkcí, které zastávali nejen v obci, ale především při tehdejším Okresním národním výboru v Mikulově. Je to prostě tak: pokud chceme něčeho dosáhnout, musí být naši obecní zástupci viditelní i dále než jen v naší obci. Že je to dneska obtížnější, o tom nepochybuji. Zrušením okresních úřadů se vše podstatné odehrává na kraji a tam je prostě z jakékoliv obce daleko. Měli bychom to mít do blízké budoucnosti na paměti. Příklady Znojma (místostarosta P. Balík), Miroslavi (starosta A. Forman) nebo Únanova (starosta V. Fabík), kteří jsou i v krajských orgánech, jsou dostatečně výmluvné. Stejně jako kontakty stranických starostů a zastupitelů. Dobrým příkladem je nejen Znojmo (nedávno i teď), ale třeba z 90.let celá oblast v širokém okruhu kolem Telnice, kde žije dlouholetý významný poslanec, "porcovač medvěda" Ladislav Šustr (tehdy KDU-ČSL). Nádherná víceúčelová sportoviště venkovní s umělým povrchem i orlovny jsou toho viditelným dokladem (viz třeba Moutnice nebo Šitbořice). Také dřívější vliv poslankyně M. Bayerové nebo senátora Vl. Železného zanechal na Znojemsku své stopy.

                                                                                       Ladislav Nevrkla

                                                                                                       

5 komentářů:

  1. Do této tehdy "nové" školy jsme měli slíbeno začít chodit do šesté třídy, pak se to neustále oddalovalo a poslední termín byl stanoven na r. 1960/1961 (devátá třída). Bohužel jsme se toho nedočkali. Přesto vzpomínky na školní léta v rodné vesnici stále zůstávají a jsou nezapomenutelné
    Co se týká přidaných fotografií: první fotka se týká roku 1953 a třídy, do které chodil můj bratr.Většina žáků byla ročník 1941.
    Druhá fotografie zachycuje učitelský sbor ještě před starou školou v Božicích- bohužel si nepamatuji všechny. Z pravé strany: KarelPapoušek (náš třídní učitel, matematika, dějepis), L.Nallerová (ruční práce-děvčata),-, Čestmír Černošek (tehdejší ředitel školy), dole Bedřich Naller (tělocvik, biologie),nad ním Josef Starý (chemie), za ním Božena Stará (čeština),vedle ní J. Černošková (učila prvňáčky).Zcela vlevo je p.Janeček a pátá zleva jedna ze sester Romaňukových.

    OdpovědětVymazat
  2. Vlevo v podřepu je Pepa Baránek a nad ním vpravo jeho manželka Emilie, dneska Procházková. Ve 2.řadě zleva se mi zdá paní učitelka Chaloupková.

    OdpovědětVymazat
  3. Vedle paní učitelky Baránkové, nad panem učitelem Baránkem stojí paní učitelka Brázdová.

    OdpovědětVymazat
  4. Ta malá fotografie s dětmi je focena před bývalou mateřskou školou (dnešní obchod) na křižovatce ulice ke hřbitovu v Českých Křídlovicích. Je to z doby cca r. 1949. Na fotografii jsem poznala (i když je fotografie docela malá) některé známé tváře, včetně mne. (me)

    OdpovědětVymazat
  5. Ještě dodatek k fotografii třídy z r. 1953. Třídním učitelem tehdy byl Libor Hanousek. Nedávno mi bylo sděleno, že již není mezi námi. Zemřel po těžké nemoci 25. října 2012 ve věku 78 let. Byl to velice oblíbený učitel. Kdo ho znal, může už jenom zavzpomínat. (me)

    OdpovědětVymazat