Den matek rozzářil božický sál

Druhá květnová neděle patří už tradičně poděkování maminkám, babičkám a všem ženám, které se starají, pečují a vychovávají děti. Je to svátek, který nám komunistický režim upíral (s čestnou výjimkou kratičkého období Pražského jara z let 1968 -1970) a který se snažil z myslí lidí vytěsnit.
Jedním z důvodů bylo to, že jeho zavedení do společenského a rodinného života je neodmyslitelně spojeno s prací Alice Masarykové, dcery našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka. Svátek Den matek však přečkal i nepříznivé časy a po roce 1989 se stal samozřejmou součástí našeho života. Někdo chce ten svátek slavit intimně, v kruhu rodinném, jiný přivítá i malou kytičku a sdílení radosti v kruhu širším, mezi přáteli a známými. Tak tomu bylo i v neděli odpoledne v sále božického kulturního domu.
Po zahájení, které provedl starosta obce Karel Hala, se ujala slova průvodkyně dnešním svátečním odpolednem, vedoucí učitelka II. MŠ Jana Pavlíková. Myslím, že i díky jejímu velmi citlivému a kultivovanému projevu mělo toto odpoledne takový příjemný a zároveň slavnostní ráz.
O program se podělily děti z I. MŠ se svými učitelkami, skupina děvčat z božické pobočky ZUŠ a mladší i starší mažoretky. Program měl velmi dobrou úroveň, potěšil všechny přítomné a jak jsem již uvedl výše, přispěl k příjemně strávené neděli, byť venku od ráno přeprchá. Ale my z venkova, kterým na zahrádkách (a některým na polích) roste leccos, jsme vlastně rádi, že je tak, jak je. Bereme vše s pokorou a zadostiučiněním. Může být přece krásně i když prší. Kdysi (za éry obětavé kulturní pracovnice Evy Kunové-Cupalové) to zpíval v Božicích Petr Rezek (s Hanou Zagorovou) a měl vlastně hlubokou pravdu: Prší krásně!



      Ladislav Nevrkla