Pro Božice: Jak to bylo v máji 1945 na jižní Moravě (akt.)

Tento železobetonový most v Božicích
byl 9.5.1945 krátce po 4. hodině ranní
vyhozen ustupujícími německými
jednotkami do vzduchu

Ani po téměř 70-ti letech od konce druhé světové války nevíme, jestli máme slavit osvobození nebo vítězství. Skoro mám pocit, že většině občanů je to jedno, berou daný den jako den volna a místo chvilky piety a zastavení se ve vzpomínkách klidně vezmou sekačku do ruky a budou cosi dělat.
V Rusku a bývalém východním bloku přetrvává "sovětský úhel pohledu" na konec války - Rudá armáda osvobozovala! Osvobozovala území, které Rusové považovali za své nebo které chtěli dostat pod svůj vliv. Československo, Rakousko a Německo tak byli na frontové linii a potkaly se na jejich území armády jak rudé hvězdy, tak bílé hvězdy. Vzhledem k časovým pásmům jsme kdysi převzali ruský model - slavilo se 9.5. Na návrh současného prezidenta Miloše Zemana slavíme od roku 2000 Den vítězství, a to 8.5.
Božice si i letos uchovají svoje specifikum, že se konec války slaví dvakrát, pokaždé u jiného pomníku.

Jak to tedy vypadalo v posledních válečných týdnech dubna a května 1945 na jižní Moravě? Útok Rudé armády v dubnu 1945 směroval třemi "klíny" - na Vídeň, na Brno a přes Znojmo a Jihlavu na Prahu. Ty první dva se zdařily, prorazit třetím klínem z prostoru Moravského Pole (leží v dnešním Rakousku) na Znojmo se však nedařilo podle plánů. Po prudkých bojích se fronta kolem 23.4.1945 téměř na 14 dní zastavila na čáře Leobendorf - Ernstbrunn - Laa - Nový Přerov - Novosedly - Drnholec - Pasohlávky - Nová Ves - Pohořelice - Dolní Kounice. Relativně ještě dost daleko od Božic (cca 30 km).
Z denních zpráv německé branné moci se přesto dovídáme několik i pro nás zajímavých zpráv. Např. tu z 23.4.1945, v níž se uvádí , že "nad oblastí Vídně a Brna 370 nepřátelských letadel". Míněna Spojenecká letadla a my víme, že jako orientační bod pro ně mj. sloužila věž (ještě s křížkem) božického penzionátu Maria Hilf. A taky to, že tato letadla bombardovala dopravní cíle, které by mohly sloužit ustupující německé armádě. Tak bylo též zasaženo božické nádraží (známý je snímek zasaženého nákladního vlaku s pohonnými hmotami) a jeho okolí, podobně jako několik domů v Božicích a Křídlovicích. Některé nevybuchlé bomby zde nacházíme i v současnosti.
Nejtěžší boje v naší oblasti se odehrávaly u Pasohlávek, Vlasatic a posléze u Miroslavi. Rudá armáda nasadila v těchto bojích velké množství tanků, a to i za cenu poměrně velkých ztrát. Ukázalo se to však jako velmi účinné. Ve dnech 22. - 25.4.1945 se odehrávaly těžké boje např. na Hradisku u Pasohlávek, což je v místech dnešní rekreační oblasti. Německá armáda zde podporovala tanky i samohybnými děly a nasadila do boje všechny bojeschopné muže. Došlo zde k neuvěřitelnému mísení vojenských jednotek a nikdo asi nikdy nespočítá německé ztráty. A to nejde jen o padlé, ale také o velké množství zběhů. Známý je třeba případ, kdy jeden německý poddůstojník I. praporu zastřelil během ruského útoku tři příslušníky německého stavebního praporu, kteří ho chtěli svázat a vydat útočícím Rusům. Dne 25.4.1945 byl německý motostřelecký pluk Feldherrnhalle posílen skupinou tanků Královský Tygr ((Königstiger). Jestli zrovna některý z těchto tygrů ukončil svou pouť u Božic zůstane asi zatím nadále zahaleno tajemstvím. Odpůrců této teorie je momentálně víc než příznivců!
Dne 2.5.1945 se bojové stanoviště ustupujícího německého pluku přesunulo do školy v Branišovicích. V troskách Vlasatic zůstává část německé armády, úderná rota se 3.5. přesunula do Suchohrdel u Miroslavi (sídlo měla ve škole).
Dne 7.5.1945 začíná kobercové bombardování oblasti sovětským letectvem. V Miroslavi byl zničen německý ženijní prapor, padl i jeho velitel. V prostoru Branišovice - Vlasatice vzplála silná tanková bitva.
Téhož dne došlo k poslední tankové bitvě v prostoru Miroslavi. O zoufalé situaci německých vojsk svědčí i záznam, že zde byly "soustředěny všechny dostupné tanky (Pantery) - některé kvůli nedostatku pohonných hmot přitaženy- a zformovány k obraně". Do takto zformované obrany přesto vjely - i za cenu velkých materiálních ztrát - dvě tankové brigády Rudé armády. Zničeno bylo sice přes 30 ruských tanků, ale fronta se posunula k Želeticím. Poslední bojové stanoviště německé armády bylo v myslivně na východním okraji lesa Purkrábka severně od Znojma. Na noc se zbytky německé roty rozestavěly ke kruhové obraně ... Další boje už neprobíhaly, neboť po oznámení kapitulace ustupovaly 8.5. německé jednotky houfně do prostoru Volary u Českých Budějovic.
Ustupující německé jednotky vyhodily do povětří i mosty přes Jevišovku v Božicích. Rudá armáda projela Božicemi v síle asi 15 vojáků na koních, aby zkontrolovala situaci a pokračovala směrem na Znojmo. Na božické Kolonii se Češi a zajatci (Ukrajinky) sešli k oslavě vítězství.

Ladislav Nevrkla