Jak se počešťovalo pohraničí po 28. říjnu 1918. Proč vznikly české kolonie

Jedním z prvních legislativních aktů parlamentu Československé republiky byla pozemková reforma ze 16. 4. 1919.  V rámci reformy se konfiskoval bez jakékoli kompenzace veškerý majetek císařské rodiny a rodům s Habsburky spřízněnými.

To se třeba týkalo panství židlochovického (rod Sachsen-Teschen = Sasko-Těšínský, resp. Rakousko-Těšínský) včetně loveckého zámečku Leopoldsruhe ve Velkém Dvoře u Pohořelic, v němž od roku 2002 funguje pobytová sociální služba Dům na půli cesty. Šlechtickým rodům (v našem případě např. hrabatům von Spee v Jaroslavicích) bylo povoleno vlastnit maximálně 150 ha zemědělské půdy nebo 250 (v některých případech 500) hektarů veškeré půdy. V českých zemích bylo konfiskováno a vykoupeno za třetinovou hodnotu 2 358 209 ha, na Slovensku 1 661 965 ha, 34 % půdní rozlohy ČSR. Co se týká lesů, bylo jich v Čechách zkonfiskováno 60 %, na Moravě 70 % a 700 tisíc ha na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Získaná půda se prodala více než půl milionu drobných vlastníků. Vytvořilo se na dva tisíce tzv. zbytkových statků o výměře cca 100 ha, jež byly podle půdní výměry prodány levněji než půda drobným zemědělcům. Kupci oněch zbytkových statků museli prokázat, že doma mluví česky, že děti vychovávají v českém duchu apod. Tak koupila v roce 1921 Dvůr Hoja rodina Pavlíkova, která dosud  v Božicích žije.

Na parcelovaných velkostatcích byly zakládány osady s hospodářstvími, která se podle zákona nesměla již dělit, prodávat a pronajímat (tzv. zbytkové statky). Ty byly i v německy obydlených územích obsazovány prakticky výhradně Čechy se zjevným cílem posílit český neboli státotvorný živel v pohraničí.

Bylo vytvořeno 65 takových kolonisačních míst, vždy s 10–15 hospodářstvími. Božická Kolonie u Dvora s 22 selskými staveními je tak výjimkou potvrzující pravidlo. Pozemková reforma byla tedy jedním z nejúčinnějších opatření k rozrušení homogenity německého osídlení. Na jižní Moravě najdeme takových českých kolonií několik, největší z nich je pak Kolonie u Dvora, původně pojmenovaná Molíkov (významný moravský politik Agrární strany), v Božicích. Další menší české kolonie najdeme v Kašenci (10 selských stavení na konci Kašence), v Suchohrdlech u Miroslavi, v Hrušovanech nad Jevišovkou, v Sedleci u Mikulova, v Lednici  a jinde. Budu rád, když mně to zde někdo doplní.

Hlavním architektem této pozemkové reformy byl předseda Agrární strany Antonín Švehla. Důkazem vděku tomuto politikovi jsou i tři lípy vysazené na božické Kolonii a věnované T.G. Masarykovi, M.R. Štefánikovi a Antonínu Švehlovi, nikoliv Edvardu Benešovi, jak by asi každý očekával.

Mezi božickými kolonisty byli vlastenci, velmi často legionáři, kteří v průběhu 1. světové války dezertovali nebo padli do zajetí a postupně vytvořili vojenské jednotky = legie, které bojovaly za samostatný český stát. Řada kolonistů byla členy Národních socialistů, což byla výrazně nacionalistická a vlastenecká strana. V božickém zastupitelstvu byli za první republiky vždycky zástupci božických kolonistů, členem rady obce byl po celé meziválečné období Ladislav Janda, sedlák z čísla 16 (dnes Mlčkovo).

Na závěr ještě seznam původních českých kolonistů podle čísel domů - původní čísla, v závorce současná podle přečíslování po sloučení obcí Božice a České Křídlovice v roce 1951:

198 - 201 (1) - Pavlík, 198 = Dvůr Hoja

294 (6) - Jandásek Štěpán

293 (5) - Brázda Dominik

292 (2) - Apeltauer Josef

291 (3) - Látal Augustin

290 (4) - Pavelčík Jan

289 (7) - Čada Jaroslav

288 (8) - Valenta Antonín

287 (9) - Trantírek František

286 (10) - Kopr Tomáš

285 (11) - Šebela Arnošt

284 (12) - Schüller František

283 (13) - Havíř Rafael

282 (14) - Zatloukal Alois

281 (15) - Zatloukal Josef

280 (16) - Janda Ladislav

279 (18) - Špála Josef

278 (19) - Macek Petr

277 (20) - Simandl Václav

276 (21) - Smrček Ladislav

275 (22) - Čurda Ferdinand

274 (23) - Bláha Antonín

273 (24) - Balousek Karel

323 (17) - Jiráskův dům osvěty, Juránek