Proč se Italové dostali na jižní Moravu? A byli skutečně v Božicích?

Publikace o pobytu italské
rodiny Bonvecchio ve Vrbovci

Nejen v Božicích se setkáváme s příjmeními, která prozrazují svůj italský původ. Dlouhodobě víme o italských dělnících, kteří stavěli nejstarší moravskou přehradu a jednu z nejstarších kamenných přehrad ve střední Evropě v Jevišovicích (kolem roku 1895), již pár let předtím se podíleli na stavbě železničních tratí, neboť měli zkušenosti s odpalováním skal dynamitem (to uplatnili třeba u Znojma) a jejich dílem byl i železný most přes Dyji ve Znojmě. Těmto dělníkům se říkalo barabové. A taky víme, že své zkušenosti uplatnili italští dělníci při stavbě základů křídlovického penzionátu Maria Hilf (dnešní druhé budovy domova důchodců) v letech 1905 - 1906.

Od sestry Fidelis z Kongregace sester sv.Karla Boromejského jsem před časem získal informace ke stavbě, které jsem zde publikoval - viz celý článek http://probozice.blogspot.cz/2014/01/ceske-kridlovice-bozice-divci-penzionat.html ze dne 11.01.2014. Mj. se zde píše: "Pro 70 chovanek byl již ústav naprosto nedostačující, a proto se pomýšlelo na novostavbu. Za stavební pozemek byl vyhlédnut kopec za budovou stávajícího ústavu. Při kopání základů dělníci narazili na na žílu vápence a pak na písek stále jemnější, čím hlouběji se kopalo. Z tohoto důvodu musely být plány na původně délkovou budovu přepracovány na stavbu výškovou. Aby budova stála na pevných základech (hloubky až 9 metrů), museli být najati dělníci až z Itálie, kteří tehdy už používali železobeton. Po těchto svízelných přípravných pracích mohl být dne 18. 7. 1905 posvěcen základní kámen. V létě 1906 byla nová budova dostavěna a napojena spojovací chodbou na stávající starší část.

Italští dělníci na stavbě základů penzionátu=kláštera v Božicích-
Českých Křídlovicích

Italové na stavbě božického kláštera=penzionát Maria Hilf

O italských rodinách, které musely nuceně využít pohostinnosti tehdejších obyvatel Božic (možná i Českých Křídlovic), jsme však dosud nevěděli. Nepíše se o nich v Pfisterově vzpomínkové knize o Božicích a Křídlovicích, zachyceno toto téma není ani v kronikách. Ta německy psaná od roku 1923 se nějakým záhadným způsobem ztratila. Matriky nejsou zatím přístupné (v Česku platí stoleté embargo na údaje v matrikách), takže ani nezjistíme, jestli se tady nějaký potomek italského dělníka nenarodil.
Stát se to klidně mohlo a nemuselo jít ani o žádného levobočka. Je to i případ pana Alda Gionga, který byl nedávno na návštěvě v Božicích. Jeho tatínek se narodil italských uprchlíkům v roce 1916 ve Vrbovci, jedné z 15 obcí "německé" jižní Moravy, které měly poskytnout útočiště nuceně přesídleným italským rodinám z oblasti Trentina.
 Já jsem o Italech na Moravě v době Velké války věděl, ale spíše z historie jedné obce z "české" jižní Moravy. Před lety jsem zpracovával místopisnou publikaci pro rodnou obec mé matky Jiřice u Mor. Budějovic, a tam jsem na tuto zajímavou kapitolu našich dějin narazil. V této malé vísce bylo tenkrát ubytováno 6 italských rodin (všechny známe jménem) a jako výraz vděku darovali obci obraz, na jehož rubu napsali věnování a všichni se podepsali. Tyto rodiny bydlely ve výměncích u dvou sedláků v letech 1915 - 1918. Mí prarodiče tenkrát ještě v této vesnici nebydleli a od babičky jsem o tom nikdy neslyšel.

Pan Giongo udělal velmi záslužnou věc, když se rozhodl jít po stopách svých předků a pokusil se zdokumentovat historii své rodiny právě v těchto zvláštních letech.

Mládí tatínka pana Gionga bylo netypické. Narodil se za války (9.11.1916) v zemi, která dneska již neexistuje (Rakousko-Uhersko), v oblasti zvané Morava, ve vesnici nedaleko města Znojmo, která se tenkrát jmenovala Urbau neboli Vrbovec. Pana Gionga velice zaujala skutečnost, proč jeho babička žila v neznámé vesnici ve vzdálené zemi? Začal postupně shromažďovat materiály, které se pokoušejí na osudech vlastní rodiny rekonstruovat příběh italských uprchlíků.

Pan Gionga poslal několik listů ze seznamu italských rodin ubytovaných za Velké války na Znojemsku, Božice ani Křídlovice jsem tam nenašel. Uvidíme, co se podaří zjistit dál. Připojuji seznam pro děkanát šatovský, znojemský a hrádecký. Doufám, že německé názvy obcí většinou znáte, jenom bych opravil hláskovou nepřesnost u Hnanic (=Gnadlersdorf) a Micmanic (=Miezmanns). Kaidling jsou Havraníky a Kallendorf jsou Chvalovice. Nejméně známý je asi název Oblas = Oblekovice.

                                       Ladislav Nevrkla