Chodíme, chodíme, hore po dědině....

Díky tomu, že jsem letos měl tu čest pomoci s organizací božických hodů a zajišťoval jsem dopravu do okrajových částí obce, podíval jsem se s hodovou chasou Na posádku, do Zámlýní, do Údolí lásky, k Nádraží a na Kolonku. Velice příjemné zastaveníčko bylo u Švédů. Dopolední část pak uzavřel obídek v Hostinci u Kudličků.



Všem, kteří hodovní chasu přijali, otevřeli svá srdce i peněženky, přijali pozvání i nabídnuté hodové koláče a víno, všem těm patří dík. Tento den neprožili marně, jak pravil při ranním žehnání v božickém kostele Otec Marek.
Já pak můžu říct, že jsem byl docela hrdý na naši hodovní chasu. Bavili se slušně, zpívali, něco málo polili a hlavně byli přátelští, otevření a veselí. Už jenom proto hodnotím letošní hody jako podařené.
A díky pozorné Anetě jsem taky na dvou fotkách já. To abych na tyto hody nezapomněl.... :-)

              (lan)