sobota 22. září 2018

Jak je to s českou krajinou?

Babišovy Lidové noviny otevřely v sobotu 22.9.2018 velké téma o současné české krajině. Není to bohužel žádné optimistické čtení a když už je otvírá mediální hlásič názorů největšího a nejbohatšího československého zemědělce Andreje Babiše, tak na vážnosti tématu asi něco bude.


Otvírák na titulní stránce obrovskými písmeny burcuje Stalin zavelel a česká příroda trpí dodnes. V článku se na dalších stranách uvádějí některé konkrétní příklady třeba o vybetonovaných korytech řek (závlahových kanálech) i o pokusu vyprodukovat specifickou odrůdu čs. rýže (v Rakvicích na Břeclavsku).
Ani u nás v Božicích nemusíme chodit daleko, abychom viděli zbytečně megalomansky provedenou regulaci námi protékající řeky Jevišovky. Zmizely životadárné a krajinotvorné meandry této říčky a místo toho koukáme na vysoké a široké náspy, jimiž se uprostřed vine tu slabší, tu o něco silnější "hádek" potůčku zvaného řeka Jevišovka.
Letošní sucho nastavilo české a moravské krajině nekompromisní zrcadlo a sama příroda nám ukazuje, že je třeba přikročit k řešení. Kolem Vlasatic a Pohořelic přistoupili v posledních dvou letech k tomu, co jsme my v Božicích udělali už dávno. Začali "velké širé rodné socialistické lány" členit na menší hony výsadbou větrolamů. Krajinotvorných prvků rozmanité druhové skladby a snad i odolných vůči jiným agresivním invazivním druhům nepůvodních rostlin.
Letecký pohled na pohraniční krajinu Moravy a Dolního Rakouska je evidentní. Snažíme se tuto nelichotivou podívanou měnit. Třeba vinařství a vinohradnictví je na jižní Moravě jednoznačně krokem správným směrem. Vinohradů by podle mého názoru mělo přibývat ještě daleko víc, než zatím vidíme. Zato kukuřice (taky Chruščovovská představa sovětského zemědělství) a lány řepky by měly naše pole ve větší míře opouštět. Minimálně tam, kde je jejich pěstování kvůli tvaru terénu a skladbě půdy přímo škodlivé.
A ještě jeden malý dovětek. Naši božičtí chlapi byli dost v šoku, když na čtvrteční Mašovické orbě viděli, jak se budoucí mladí traktoristé učí orat. Ani ne tak ze způsobu orby, ten asi byl v pořádku, ale z toho, že dneska budoucí traktoristy nikdo neučí, jak si správně mechanizační prostředky na orbu nastavit, popř. opravit. Na dotaz, co bude takový traktorista dělat, když se mu něco pokazí nebo bude potřeba změnit nastavení, se jim dostalo lakonické odpovědi: "Pane, kde žijete? Na to si přece zavolají servis!" Jenže právě na našich velkých lánech, kde se často struktura a složení půdy na jednom lánu mění, je třeba občas pluh trošku jinak nastavit a upravit. Anebo snad na učilištích předpokládají, že než půjdou jejich žáci do praxe, budou naše rozlehlé lány polí znovu rozčleněny na menší políčka mezemi, remízky či ovocnými alejemi? K tomu není třeba snad ani nic dodávat.

             (lan)












1 komentář: