Božické nádraží po 1.4.1939 |
Od října 1938 do března 1939 to bylo pro české kolonisty těžké a velmi složité. Při německé razii 11.10.1938, podniknuté na udání, byly s německou důkladnosti prohledávány všechny domy na Kolonii a vojáci zde hledali zbraně, které zde měly být ukryté. Kromě několika loveckých pušek zde však nic nenašli. Po několika dnech přišla na Kolonii obecní komise, která provedla opět v každém domě soupis majetku - dobytek, stroje, zásoby obilí a píce, pole - a všechno prohlásila za zabavené ve prospěch obce Božice. Také z Jiráskova domu odvezli veškeré zařízení. Poté následoval nátlak na všechny, aby se vystěhovali. Starostou byli upozorněni, že nikdo neručí za jejich bezpečnost. Už v roce 1938 odešly čtyři rodiny - Jandova, Smrčkova, Pavlíkova a Josefa Zatloukala - do vnitrozemí (po smrti Aloise Zatloukala i vdova Hermína s dětmi) a děti školou povinné se rovněž odstěhovaly k příbuzným do vnitrozemí, neboť čeká škola u sýpky byla zavřená.
Nejhorší přišlo 14. března 1939 večer. Čtyřicítka zfanatizovaných ordnerů přišla do Kolonie a začala kolonisty vyhánět z jejich domů. Někteří kolonisté byli zranění a museli být lékařsky ošetření, někteří v noci raději utekli a schovávali se ze strachu před bitím mimo svá obydlí. tyto "nájezdy" ordnerů se opakovali ještě několikrát, ale už bez fyzického napadání. Většina kolonistů nátlaku odolala a na svých usedlostech zůstala. Opuštěná hospodářství obsadili němečtí správcové.
Období 2. světové války bylo pro české kolonisty těžkou zkouškou odvahy a vlastenectví. Vděku se však po skončení války příliš nedočkali. To už je ovšem jiná kapitola historie Božic.
Dne 1. dubna 1939 byly Božice a České Křídlovice nařízením Zemské rady ve Znojmě sloučeny v jednu obec pod názvem Neuweidenbach.
Ordneři - členové dobrovolnických polovojenských jednotek z řad sudetských Němců.
(lan)
razítko božické farnosti 1940 |
Poštovní razítko 1942 |
Žádné komentáře:
Okomentovat