Promítl se 25. únor 1948 do života Božic a Českých Křídlovic?

Dokumenty MNV Božice z ledna a
února 1949

No, samozřejmě, že odpověď na titulek je jasná. Promítl se hned ten den. Náměstek předsedy MNV Božice za KDU-ČSL Josef Kudlička byl Místním akčním výborem Národní fronty ještě téhož dne "vyakčněn" a zbaven této funkce. A nebyl sám. Čeká nás mravenčí práce ve všech možných archivech, abychom se jednoho krásného dne dobrali pravdy.



Že to není vůbec jednoduché, to víme všichni. Že tato práce bude vyžadovat empatii a citlivou práci s archivními materiály, to víme taky. Současný "případ Lidice" ukazuje, že ani třetí či čtvrté generaci není jedno, pokud se takové údaje týkají jejich rodinných příslušníků. Možná je dobrou cestou přístup mladého znojemského historika Jana Zerbsta (nar. 1989), který při přípravě své publikace Znojmo zahalené v sametovém hávu získal výpovědi pamětníků, ale v knize uvádí pouze jejich iniciály. Možná tak bude dobré uvádět i aktéry tehdejších událostí.

Rok poté - 25. února 1949 - byly Božice a České Křídlovice (tenkrát to ještě byly samostatné obce) opět na nohou, neboť ráno byly plné letáků odbojové skupiny Světlana!


O těchto událostech jsem psal v roce 2014 - http://probozice.blogspot.com/2014/02/svetlana-72-bozice-v-patek-2521949.html:

Celý třetí únorový týden roku 1949 žily Božice přípravami na ples. Konal se v Jiráskově domě osvěty na božické Kolonii, tehdejším centru kulturního života v obci v sobotu 19.2.1949.

Nevím, kdo tenkrát ten ples v Jiráskově domě osvěty pořádal. Řekl bych, že buď myslivci nebo hasiči. To bývaly na dlouhá léta dvě nejaktivnější organizace, pokud jde o organizaci společenské zábavy. Každopádně se tenkrát konal tento ples v mírně zjitřené atmosféře. Ptáme-li se proč, pak si to musíme říct. Blížilo se totiž 1. výročí komunistického převratu a stranické i bezpečnostní složky byly v pohotovosti.
Na plese se taky bavil zástupce velitele tehdejší božické stanice SNB Antonín Švarc s manželkou. Během večera se k němu nenuceně přitočil řezník František Smetana. Velice známá postava poválečných Božic. Smetana četníku Švarcovi sdělil, že pro něho zajímavého má! Prý ať se na to přijde Švarc podívat! Nevím, kdy se Švarc ke Smetanům vypravil. Jedno je jisté: Smetana Švarcovi sdělil, že prý dostal poštou balíček. Balíček plný letáků. Těmito letáky byly Božice a České Křídlovice (tehdy ještě samostatné) v noci ze čtvrtka na pátek, z 24. na 25.2.1949, zaplaveny! Podle tehdejší terminologie protistátními letáky! Psal jsem o tom na tomto blogu: sobota 27. února 2010 Světlana 43: Jak to všechno začalo v Božicích.
V pátek ráno 25.2.1949 byl trouben hasičský poplach a božičtí hasiči v čele se svým velitelem Josefem Hanušem (lidovcem, taky později souzeným v procesu se Světlanou) se sběhli k hasičské zbrojnici, mnozí s letáky v rukách. Zbrojnici měli tenkrát v sídle božického MNV v bývalém panském domě, dnešním zdravotním středisku. Jednalo se cyklostilový leták formátu A4. Nikdo netušil, kde se letáky v obci v takovém množství vzaly. My dnes víme, že je na cyklostilu rozmnožil bratr Františka Smetany Josef Smetana, který tehdy bydlel v selském stavení pod Fialovým (dnes paní Romaniuková). Byl to jeden z posledních soukromě hospodařících rolníků v Křídlovicích (dále např. Vlkovi, Mahdalovi, Látalovi ...).
Teď už jen zjistit, kdo za letákovou akcí stojí! Velitel četnické stanice A. Nevídal nejvíc podezříval rolníka Josefa Kudličku a jeho syna Josefa, který pracoval jako číšník v Brně. Odtud mohly skutečně kanály vést. Ale nevedly. Organizátorem a realizátorem letákové akce v Božicích byl nový hostinský Antonín Daněk, bývalý člen partyzánské brigády Jana Žižky na Valašsku! Antonín Daněk s manželkou Františkou a dcerou Martou se do Božic přistěhovali ze Suchohrdlí u Znojma koncem února 1947. Daněk byl známý bohém a trošku valašská divoká povaha. Pamětníci vzpomínají, jak v dobrém rozmaru a v povznesené náladě vytáhl "na place" pistoli a návštěvníci hledali velice rychle, kde nechal tesař díru! I oknem do ulice.
Události v Božicích nabraly rychlý spád a během 14 dní byly Božice vzhůru nohama! 

Na přelomu února a března 1949 se božický hostinský Antonín Daněk, od zimy 1945 do konce války člen partyzánské skupiny Jana Žižky na Valašsku, pokusil sestavit buňku odbojové skupiny Světlana v Božicích.
Pro myšlenku aktivního odporu proti novému režimu získal řadu božických občanů, v další činnosti božické Světlany však zabránil rychlý protiúder státní bezpečnosti (StB). Právě infiltrace členů či spolupracovníků StB do struktur největší odbojové organizace z let 1948 - 1955 je stále předmětem sporu odborné i laické veřejnosti o odkazu Světlany.

Protikomunistická letáková akce k 1. výročí únorového převratu upoutala pozornost policejních orgánů na Božice. V rámci celé Světlany jsou Božice úplnou raritou, neboť se ocitáme v oblasti bývalých Sudet, kde se nové obyvatelstvo teprve sžívalo s novým prostředím a kde se teprve navazovaly bližší vztahy mezi lidmi. Antonín Daněk patřil do druhé vlny nových přistěhovalců, kteří do Božic a Českých Křídlovic přicházeli v roce 1947 a letech následujících. Díky své partyzánské minulosti měl však kontakty i na dalších místech Znojemska (ve Znojmě, Suchohrdlech u Znojma, Banticích, Prosiměřicích, Tasovicích, Hodonicích ....), byl rozhodný, rázný, dostatečně charismatický a dokázal působit a ovlivnit své okolí.
Tak se mu podařilo získat pro myšlenky odboje svého nejbližšího známého v Božicích řezníka Františka Smetanu, od něhož koncem února 1947 přebíral hostinec (dnešní kino Marta) a malý byt ve dvoře (pro svou rodinu, manželku a malou dceru Martu). Prostřednictvím Smetany získal zástupce božické stanice SNB Antonína Švarce a získal si i důvěru lidí, kteří byli ze svých veřejných funkcí odstraněni po 25. únoru 1948, Josefa Kudličky (předseda lidové strany) nebo Ladislava Smrčka z Kolonie (první poválečný starosta Božic, sociální demokrat) a taky třeba bývalého starosty - předsedy MNV a vlivného komunálního politika KSČ Bohumira Paděry nebo velitele božických hasičů Josefa Hanuše (člen lidové strany). Přihlášku do Světlany podepsali i další božičtí občané. Jiní, o nichž se uvažovalo, to už nestihli nebo to z různých důvodů odmítli.

V Božicích u svého kamaráda Daňka hledali už 1.3.1949 pomoc dva prchající Světlanáři Josef Matúš a František Mana (popraven v Uh.Hradišti v roce 1950). Na Valašsku totiž StB udeřila už v těch dnech. Josef Kudlička je zavedl na Kolonii, ale jeden tamější rolník jim (asi z obav před možnou provokací nebo prostě z obav) odmítl poskytnout dočasný úkryt. Navíc tuto věc oznámil veliteli stanice SNB A. Nevídalovi. Ten se zachoval velice statečně, nic "nahoru" nenahlásil, pouze si 8.3.1949 k "pohovoru" pozval J. Kudličku. Tento statečný postoj byl později jedním z důvodů Nevídalova zatčení a odsouzení k vysokému trestu vězení. Matúš a Mana pobyli několik dní u Smetanů (na masně) a poté se přes pole dostali na nádraží v Hodonicích. Někde na poli za Božicemi (Č. Křídlovicemi) zahrabali do země veškeré písemné materiály, které měli u sebe. Všimli si totiž zvýšené aktivity policejních složek a bylo jim jasné, že by jim důkazní materiál moc nepomohl.

Další úder StB v Božicích přišel před polednem 11. března 1949.


                   Ladislav Nevrkla