Je v posledních letech patrné několik jevů. Tím prvním zjevným na první pohled je počet účastníků těchto setkání. Je jich čím dál méně. Generace těch, kteří se v našich obcích narodili, nezadržitelně odcházejí, nebo jim zdravotní stav již cestování nedovolí. Převažují tak ti, kteří bydlí kousek za hranicemi, ve Vídni a okolí. Patrný je i názorový posun. Od nostalgie, mnohdy trpké, zdůrazňují všichni fakt, že jsou šťastni, že se dožili dnů, kdy se mohou svobodně podívat do míst svých předků a uctít jejich památku. A taky, že jsou rádi, jak se naše obec mění, jak se modernizuje a jak žije. Jedna z účastnic mluvila výborně česky a říkala, že se česky naučili i její vnuci, kteří chodí ve Vídni do školy s českým jazykem. Zajímavě vzpomínala paní narozená jako Hammermullerová, pocházející z hostince U Šíbla, který její předkové postavili. Zajímala se o to, jestli ještě žije někdo z Šíblovy rodiny. Znala je, protože od ní dům s hospodou někdy v polovině 60. let koupili. A pak takhle rukou ukázala do západního sektoru hřbitova a řekla: Tady někde leží moje babička! Řada návštěvníků odcházela s pozdravem Na shledanou! Tak, česky!
Všichni obdivovali v minulých dnech krásně opravený centrální hřbitovní kříž s letopočtem dokládajícím založení hřbitova - 1822 a taky za ním nově upravený hrob význačných českých a německých farářů. Čteme zde tři jména: Cyril Weiss byl prakticky předchůdcem preláta Maxe Mayera. Byl to bývalý profesor brněnského alumnátu (církevní školy pro chlapce), dlouholetý křídlovický farář, který zemřel v Křídlovicích v roce 1882. Max Mayer přišel v roce 1883 a jeho nástupcem se stal František Zineker, který byl duchovním správcem v letech 1900 - 1910. To je ta druhá osobnost. Třetím je P. Julius Stork, který dožil svou pozemskou pouť jako farář v našem domově důchodců - klášteře Maria Hilf, kde zemřel v roce 1970.
Krajany pozdravil starosta obce Karel Hala, který přítomné informoval o tom, co všechno se aktuálně v naší obce děje, co se mění a zdůraznil i naši péči o památky. To ocenil i mluvčí krajanů pan Schwarzendorfer. Je třeba dodat, že na opravy všech památek na hřbitově (písmo na pomníku obětem 1. světové války, hřbitovní kříž a hrob farářů) finančně přispěli bývalí občané Božic a Křídlovic.
Neformální diskuze po skončení oficiální části ukázaly, že všechno je o lidech. Je-li vůle, je dialog vždy možný. Nemusíme se milovat, ale můžeme se spolu bavit a udržovat dobré, přátelské kontakty a sousedské vztahy.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat