 |
| Ing. Jan Fráňa (31.12.1907 Ivančice - 10.03.2000, Kanárské ostrovy |
Před rokem jsem zde publikoval aktuální vzpomínku na našeho krajana Ing. Jana Fráňu. Doplnil a upřesnil jsem v ní veškeré dostupné informace, jež se týkají života a odkazu tohoto nevšedního člověka. Dlouhodobě taky upozorňuji na to, abychom se k tomuto statečnému a různě ve světě i u nás známému člověku postavili čelem a jeho památku si v Božicích nějak významně připomněli. Zatím marně, ale to nic nemění na skutečnosti, že na to budu upozorňovat i nadále. Pod foto do úvodního odstavce ještě dodávám základní životopisné údaje.
Ing. Fráňa se nejvíc hlásil ke svému rodišti Ivančicím a Ivančice po roce 1989 také několikrát navštívil. Tu první návštěvu staré vlasti však spojil 1.8.1991 i s návštěvou naší obce, Božic, a já měl díky tehdejšímu starostovi Ing. Čurdovi příležitost se s ním setkat osobně.
Ing. Fráňa byl v pravém slova smyslu světoběžník, kterému nebylo nic zatěžko a nic pro něho nebylo nemožné. Při jedné jeho návštěvě se domluvil v brněnském televizním studiu a byl o něm natočen půlhodinový dokument. V něm Ing. Fráňa vypravuje své životní zážitky a k tomu běží obrazový materiál. Taky šot z Božic, kde od dubna 1914 chodil do 1. třídy. Tento televizní dokument, odvysílaný na ČT 27.8.1992, si někdo z Ivančic nahrál na videokazetu a mohl by zde být k dispozici.
Ing. Jan Fráňa odešel z naší vlasti v roce 1935 a usadil se v hlavním městě tehdejší západoafrické francouzské kolonie Senegal, Dakaru, jako obchodní zástupce. Druhou světovou válku prožil v československých vojenských jednotkách ve Francii (v přístavu Marseille) a v Anglii (Cholmondeley) a zbytek života prožil na Kanárských ostrovech, v přístavu Las Palmas. Udržoval kontakty se svými bojovými druhy (taky "Vančáky" jako byl on sám, třeba s americkým gen. Milošem Knorem), tak i s krajany. První dopis do Ivančic, kde žila jeho sestra, poslal v roce 1985. Po listopadu 1989 byly jeho kontakty daleko bohatší a i já mám od něj dva dopisy. Velice zajímavé bylo setkání Jana Fráni se známými znojemskými mořeplavci bratry Pátými 23.4.1996. Ti o své cestě po moři na plachetnici Pasát II. v letech 1996 - 1997 psali reportáže na pokračování i v regionálním týdeníku Znojemsko. Více o této plavbě najdete na https://get.google.com/albumarchive/.
Z těchto reportáží taky pochází titulní snímek, na němž jeden z bratrů Pátých předává panu Fráňovi (tehdy již 89letému) proslulé znojemské okurky značky Znojmia, vyrobené tehdy ještě ve znojemské továrně, následně vytunelované a dnes již srovnané se zemí a nahrazené novým obchodním centrem Shopping Znojmo).
Ing. Jan Fráňa zemřel 10.3.2000 na Kanárských ostrovech.
Samozřejmě, že nejhodnotnější z pohledu historického významu a odkazu jeho osobnosti je jeho působení v zahraničním odboji za druhé světové války. V Internetové encyklopedii města Brna (https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13411) je tato jeho činnost zachycena takto:
Již před druhou světovou válkou pracoval od roku 1935 v africkém Dakaru. Po začátku války narukoval nejdříve ke 4. pluku francouzského koloniálního dělostřelectva, od února 1940 přešel do Agde.
V květnu 1940 byl odvelen na vojenské oddělení čs. konzulátu v Marseille, zde v červnu 1940, když se hroutila fronta, sám musel spálit písemný archív s kartotékou čs. dobrovolníků, aby nepadl do rukou Němců.
Po příjezdu do Velké Británie sloužil v čs. smíšené brigádě v Cholmondeley a ve Walton Hallu jako osvětový důstojník. Koncem roku 1943 odjel znovu do Afriky, kde se v Káhiře podílel jako komerční atašé na vypracování plánu exportu zboží z Československa do Egypta, Palestiny, Sýrie apod. Ke konci života žil na Kanárských ostrovech, ale do Ivančic psal dopisy a posílal krátké příspěvky do místního zpravodaje.
Osobně k těmto informacím můžu dodat, že jsem se s panem Fráňou v roce 1991 v Božicích setkal a mluvil, že mi též v dalších letech poslal několik dopisů, které dodnes uchovávám. Zatím jsem ještě nezjistil, jak je to s videokazetou s reportáží zachycující návštěvu pana Fráni v naší zemi v letech 1990 - 1992 a odvysílanou v tehdejší Československé televizi.
Vím od něj, že na něho několikaletý pobyt v Božicích (1914 - cca 1920 na nádraží) velice zapůsobil, že nikdy nezapomněl na svou školní docházku v německé škole v Božicích (dnešní I. MŠ) a nezapomněl ani na významnou osobnost tehdejších Božic a Českých Křídlovic faráře Jana Východského. Toho si cenil jako neohroženého Čecha, který se ke svému češství hlásil i v tehdejším převážně německojazyčném prostředí. Jako farář zde působil 15 let (1910 - 1925) a byl taky prvním českým křídlovickým zastupitelem. I o jeho osud se v současnosti zajímá jeho rodina a já se snažím doplnit jim některé údaje z doby jeho působení v Božicích. Samozřejmě, že i P. Jan Východský si zaslouží naši pozornost a náš vděk. Je to další bývalý občan, který se do božických dějin zapsal nesmazatelným písmem. Byl taky posledním božickým farářem, který hospodařil na farských a kostelních polích. Kdyby viděl, jak se v současnosti na farské zahradě postupně hroutí poslední z velkých stodol, musel by se v hrobě obracet. Ale to už je o něčem jiném .....
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat