Přečtěte si: Rozhovor s Jiřím Pavelčíkem

Na FB Okresní pohár Znojmo https://www.facebook.com/okresnipoharfacrdospelych si přečtěte rozhovor s hrajícím trenérem božických fotbalistů Jiřím Pavelčíkem. Rozhovor patří do malého seriálu profilů a rozhovorů s lidmi, kterým není fotbal na Znojemsku lhostejný a kteří mu věnují moc a moc času, nadšení, svých zkušeností i sil.

Dosud byly publikovány tyto rozhovory:

Libor Nevrkla, trenér TJ Hostim

Pavel Brabec, místopředseda OFS Znojmo, Dobřínsko

Jaroslav Hycl, hráč a funkcionář TJ Sokol Hevlín

Václav Tkadlec, vedoucí TJ Těšetice

Milan Večeřa, předseda OFS Znojmo, rozhovor pro týdeník Znojemsko

A je to tady. Udělejte si chvilku a přečtěte si další rozhovor z naší série. Již zmiňovaný hráč a trenér, kterého zná mnoho z nás.

Jiří Pavelčík, nar. 1976, hráč a trenér TJ Sokol Božice

S fotbalem začínal jako žák v rodných Hrušovanech n. Jev. Od 9 let hrál ve Znojmě pod výborným trenérem Ivanem Jakubcem (dodnes aktivní v líhni Prosiměřic), okusil 1. dorosteneckou ligu a následně i 2. ligu mezi muži. Hrál též v Kyjově a v Rakousku. V 28 letech se vrátil do Hrušovan n. Jev., které se pod tehdejším trenérem Pavlem Makrovským probojovaly až do divize. Další angažmá v Rakousku končil už jako trenér (bohužel dodnes bez licence) a usadil se v Božicích, kde se před několika lety stal hrajícím trenérem. Jak říká, rád by pro místní fotbal i společenský život využil své zkušenosti, pozdvihl zájem dětí a hlavně jejich rodičů o fotbal i sport obecně.

Během své bohaté fotbalové kariéry potkal mnoho výborných a nadšených spoluhráčů, trenérů i funkcionářů. Na všechny vzpomíná rád. A navíc díky fotbalu poznal i svou manželku Martu z Velkého Meziříčí, s níž má dvě šikovné děti. Dcera Nikol dělá pod vedením Františka Protivínského aerobic, syn Marek hraje hokej za Orly a dle možností i fotbal za Znojmo. Bez tohoto rodinného zázemí a plného pochopení by nešlo tyto volnočasové aktivity vůbec dělat.

Díky všem.

Co říkáte na pohár, který dlouhých letech organizuje náš OFS?

JP: Tak to je věc, která tady klidně mohla běžet celé roky, akorát se to z nějakého důvodu přerušilo. Určitě je to dobrá myšlenka a zpestření v rámci fotbalové sezony. Možná na naší úrovni bývá v létě trošku problém pro jednotlivé kluby dát dohromady hráče, ale určitě bych v jeho pořádání pokračoval dál.

Uvažujete o přihlášce i do dalšího ročníku?

JP: My určitě ano. Jelikož jsme zrušili Béčko, tak je to příležitost pro to, aby si zahráli i kluci ze širšího kádru našeho mužstva,kteří neodešli jinam po zrušení Béčka. Je to zároveň vhodná forma přípravy, nemusí se shánět soupeři, jsou na tyto zápasy zajištění rozhodčí i další fotbalové náležitosti.

Sledoval jste průběh poháru? Pokud ano, bylo něco nebo někdo, kdo vás překvapil?

JP: Zrovna na Znojemsku je letos poznat, že se do fotbalu zapojili někteří hráči hrající donedávna v Rakousku. Posílili některá mužstva hrající trojku nebo čtverku, přitom mají kvalitu mnohokrát vyšší i než na krajskou soutěž. Bylo to poznat i v pohárových zápasech. Spíš bych přemýšlel, jak tyto hráče mobilizovat a snažit se tvořit kvalitní tým, kterých v našem regionu pomalu (spíš rychle) ubývá a mizí... Měla by to být otázka na pracovitost a skauting především pro vedení 1. SC Znojmo...

Uvítal byste nějaké změny v našem poháru? Případně jaké?

JP: Nejvíc se asi bude přemýšlet nad termíny a určitě hrát o víkendu jeden zápas. Kdysi dávno se to hrávalo středa – neděle, letos trošku narychlo pátek – neděle. Dnes je ale doba jinde a musí se hledat nejvhodnější model. Těžko třeba shánět kluky na středu a víkendový dvojzápas není také ideální. Možná by se dalo přemýšlet i nad zvýšením atraktivity poháru. Letos bylo vidět, že motivaci měli hlavně ti, kteří měli ambice tento pohár vyhrát, popřípadě zahrát si nějaký ten hlavní zápas o vítězství na znojemském městském stadiónu a ukázat se tak i nejen svým fanouškům.

Věříte, že se konečně zlepší koronavirová situace a budeme mít možnost pokračovat v soutěžích?

JP: To je otázka přímo na tělo. Já prostě nevěřím covidu a vůbec nevím, co si o tom všem mám myslet. Budí to ve mně dojem, že je to spíš taková „tlačenka“ na ekonomiku i ekologii na celém světě. Myslím, že bychom tomu neměli tak podléhat, já osobně bych se tomu spíš vzepřel. Když se člověk třeba zamyslí, kam to směřuje a co se zakazuje, tak musím nevěřícně kroutit hlavou. Nechápu, proč se vůbec zakazuje sport v omezeném počtu lidí, proč se zakazuje pohyb dětí a lidí na té nejnižší úrovni, s malým počtem účastníků, a neřeší se pohyb lidí v obchodních centrech, kde se míchají úplně neznámí lidé ve velkém množství.

Jak vlastně probíhá váš běžný týden bez fotbalu? Nenudil jste se trochu?

JP: Já se starám o své živnosti, já se nudit ani nemůžu, ale rád bych se to naučil . Fotbal dělám celý život a budu ho dělat i nadále. Já se fotbalem odreagovávám a samozřejmě že mi chybí! Já prostě nevím, co to je nudit se a fotbalem žiju i v této podivné době!

Trochu odbočíme od poháru. Co říkáte na současné dění v našem fotbale, který utrpěl v očích fanoušků díky problémům, v kterých se momentálně nachází?

JP: Tak přesně v tomto prostředí jsem fotbalově vyrůstal a zažil jsem to na vlastní kůži i na té vyšší úrovni. Jeli jsme třeba na nějaký zápas a už v autobusu jsme věděli, že prohráváme... To tehdy ale nebyl jenom pan Berbr... Ani jeden mančaft na té nejvyšší úrovni není čistý. Každý v tom jel, i když třeba nebyl ten aktivní, ale chtěl jen "nebýt utopen". Takže fotbal určitě utrpěl, ale doufám, že tomu tak do budoucna nebude a začne opravdová obměna těch všech, kteří dodnes jen přežívají z dřívějších dob!

Jak jste spokojen s prací lidí na našem OFS:

JP: Bohužel jsem dosud neměl příležitost se osobně potkat s panem předsedou Milanem Večeřou, ale osobně znám Pavla Brabce, něco jsme spolu zažili, a to je podle mě chlap na svém místě. Právě takoví lidé by u toho měli být.

Přivítal bych, aby měl OFS možnost pružněji a operativněji reagovat na některé nenadálé situace, které ovlivňují fotbalový život. Třeba v případě, že z některé soutěže vypadne v jejím průběhu nějaký oddíl. Mít možnost řešit situaci mimořádnými postupy i sestupy. Podle platných "papírových" nařízení ten proces trvá půl roku, rok .. a to je pro fotbal moc dlouho a škoda. OFS by měl mít možnost řešit vzniklé situace operativně a podle místních podmínek. Díky důvěře a následnému zvolení, by měl mít OFS větší pravomoci.