sobota 16. března 2013

Z historie VÚ Božice: Cíl byl sestřelen! (2)

Ilustrační foto lokátoru P 14
Sliboval jsem minule pátrání po pozorovacích hláskách, dokonce jsem k tomu získal i nějaký podpůrný materiál, ale náhoda tomu chce jinak. Při dohledávání informací, jsem na webu narazil na jiný - myslím, že zajímavý -  případ, který jsem se rozhodl upřednostnit. Je jedním z dokladů, jak to tenkrát bylo.
Dne 16. července 1975 narušil vzdušný prostor ČSSR z Polska civilní letoun AN-2, imatrikulace SP WKV. Jeho pilot - Dionizy Bielańsky (nar. 1.4.1939) - se pokusil o nelegální přelet z Polské lidové republiky do Rakouské spolkové republiky přes československé území. 
Letoun byl zachycen radiolokačními prostředky 2.rtb Brno, do jejíž struktury patřila i 612. radiotechnická rota v Božicích. K aktivnímu působení na cíl byl povolen start hotovosti (1x L-29/8.slp) z letiště Mošnov. K narušení došlo v prostoru odpovědnosti 2. divize PVOS. Ústřední velitelské stanoviště (ÚVS) PVOS v Praze obdrželo informace o narušiteli i požadavek na jeho sestřelení od polské strany. Velitel PVOS pak následně vydal rozkaz k jeho sestřelení, ke kterému došlo v prostoru mezi obcemi Kúty a Čáry. Pilot sestřeleného letounu zahynul.
Narušitel nereagoval na výzvy hotovostního letounu k přerušení letu a následnému přistání na československém území.

Dal jsem se do pročítání příspěvků k tomuto případu a zaujal mě ten od bloggera s uživatelským jménem "hopik" ze dne 24.11.2012. Ten píše mj.:
Narazil jsem na tento článek a protože jsem v letech 1975 až 1976 sloužil u 612. radiotechnické roty PVOS VU 5948/D v Božicích u Znojma, tak k němu musím přidat své poznatky. V Božicích jsem sloužil od ledna 1975 do září 1976 většinou jako vyčítač ze skleněných tabulí, na které se zakreslovaly trasy letadel. Občas jsem měl záskok také jako kreslič, ale to - přiznávám - mi moc nešlo. Tato rota byla vybavena přehledovými lokátory P14, P15 a výškoměrem, nevím už jestli PRV9 nebo 11. V této době byl operační sál provizorní v malé místnůstce na ubytovně mužstva, protože podzemní bojová část byla ještě ve výstavbě.
V den, o kterém se tu píše, jsem jako obvykle seděl před planžetem, jak jsme té tabuli říkali a která převáděla informace od lokátorů v azimutu a délce na polohu letadel ve čtvercové síti. Tyto pozice letadel se předávaly na nadřízené velitelství do Sokolnic. Najednou přišel rozkaz okamžitě přestat sledovat ostatní letadla a zaměřit se do určitého sektoru. Operátoři radiolokátorů včetně výškoměrů natočili antény do určených azimutů a prohledávali je. Tato činnost byla naprosto obvyklá při jakémkoli přeletu představitelů různých zemí nebo přeletu podezřelého letadla přes území ČSSR. Nic nenasvědčovalo něčemu mimořádnému. Delší dobu nebylo možné nic najít. Najednou se v prostoru severovýchodně od Břeclavi objevil signál odpovídače. Toto zařízení vysílá z letadla signál, kterým se rozpozná vlastní letadlo od nepřátelského. Na obrazovce lokátoru vypadá jako oblouček za odrazem a pokud jsou tyto obloučky dva, oznamuje, že je letadlo v nouzi. Kódy pro tyto odpovídače se nepravidelně po několika hodinách měnily jak na straně letadel, tak na straně lokátorů. Bylo zřejmé, že pilot letí hodně nízko, protože samotný odraz letadla jsme neměli. Po dotazu na velitelství nám bylo oznámeno, že to je cíl, který hledáme. Mimo toto letadlo jsme měli nařízeno sledovat ještě pohotovostní letky, které proti němu vzlétly. Po několika minutách sledování, při kterém se cíl chvílemi ztrácel, se přibližně v prostoru Břeclavi ztratil úplně. Po chvíli jsme trochu nervózně podali dotaz na nadřízené a odpověď byla stručná. Cíl byl sestřelen. 

Do této doby a ani nikdy po ní, jsme nic takového nesledovali, tak to byl trochu šok. Později jsme se dověděli, že šlo o Poláka na Andule, a to bylo vše. Vždy když si na to vzpomenu, tak mě překvapí, že měl zapnutý tento odpovídač, který ho - alespoň u nás - prozradil a že takové letadlo vůbec takové zařízení mělo. Ale netuším, jestli toto zařízení šlo vypnout nebo ne. Nebýt toho, tak jsme ho vůbec nezachytili.

Tolik tedy mé poznatky k sestřelu. Bližší informace jako přesné časy události apod. nemám. Nikoho v tu chvíli nenapadlo něco dokumentovat, pouze jsem chtěl zdůraznit tu skutečnost se zapnutým odpovídačem.


                                                   Připravil a upravil: Ladislav Nevrkla

1 komentář:

  1. Tak jsem sllouzil v Bozicich pod kpt. rabatinem. Ale my uz meli podzemni bunkry.

    OdpovědětVymazat