Česko-německé "potýkání se" a "stýkání se" má svůj zajímavý odraz i v místopisu a v místních jménech. Kdo se jenom trošku zajímal o původ názvů našich obcí - Božice a České Křídlovice - ví, že v uplynulých staletích prošly podoby těchto jmen rozmanitým vývojem.
Já bych se dnes pozastavil nad jedním takovým fenoménem, a to nad německým označením obce Křídlovice slovem Böhmisch, nikoliv Tschechisch. Dlouho byly Křídlovice pouze Křídlovicemi. Později se objevilo označení České Křídlovice a až v druhé polovině 19. století a poté i ve století dvacátém se začalo používat označení "Böhmisch Grillowitz". Mezitím - v letech 1880 - 1925 - byly Křídlovice přejmenovány na Velké Křídlovice (Gross Grillowitz).
Vím, že by na to bylo asi třeba velkou jazykovědnou a historickou sondu, ale můj osobní názor je ten, že označení "Böhmen", odkazující na latinský název českých zemí "Bohemia" (podle keltského kmene Bójů), bylo pro německy mluvící obyvatelstvo (německy většinou mluvili i Židé) přijatelnější než "Tschechisch". Svědčí o tom i název místní části Miroslavi "Pémdorf" neboli Česká Ves a dřívější hantýrkou označování Čechů jako Bémáci nebo Pémáci. O časté záměně ve výslovnosti b-p taky víme své - viz Božice - Possitz.
Každopádně přivítám váš názor na to, proč si myslíte, že nebyly v němčině Křídlovice Tschechisch Grillowitz, ale Böhmisch Grillowitz.
Ladislav Nevrkla
středa 22. května 2013
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
No tak protektorát byl taky Böhmen und Mähren, takže bych řekl, že to tak němci prostě používali.
OdpovědětVymazatK napsání Vám mě inspiroval Váš téměř provokativní dotaz, proč České Křídlovce dostaly německý přívlastek Böhmisch a ne Tschechisch. Objektivně by mohl tuto otázku zodpovědět skutečně jen vědecký pracovník, který by se tímto problémem zabýval. Ale také je možné docela prosté vysvětlení. První český přívlastek Křídlovic v Knihách půhonných a nálezových práva brněnského se nachází v Zemském archivu v Brně. Viz. Hosák: Místní jména na Moravě a ve Slezsku, I. díl,Academia Praha 1970. Hosák zde uvádí: "v roce 1581 ve vsi Cžeckych Krzidlowiczich je zápis v Knize půhonné XXIX, str. 253." V té době se všechny zápisy prováděly česky, a to na všech úrovních. Pokud se dochovaly obecní či městské knihy jsou v této době psány česky. O 170 let později, konkrétně roku 1718 se už České Křídlovice píší německy,tedy Böhmisch Grillowitz. Tehdejší svět výraz Tschechisch patrně vůbec neznal, alespoň jsem se s tím nikde nesetkal. Německý svět prostě užíval pro naše země označení Böhmisch, což by mohlo postačit k zodpovězení Vaší otázky. Ostatně ve Vaší knize Božice z roku 1995 na stranách 25 a 27 jste celkem srozumitelně popsal vývoj názvu obce České Křídlovice. FV
OdpovědětVymazatVážený pane Vlku, máte zcela pravdu. Napsal jsem ten příspěvek trošku provokativně, ale musím se přiznat, že inspirace k tomu byla zcela současná a reálná. Když tady byly němečtí krajané letos v květnu a snažili jsme se nějak komunikovat "rukama nohama", uklouzlo mi zcela mimoděk označení "Tschechisch Grillowitz", a můj protějšek s údivem opáčil "Böhmisch Grillowitz"! No jo, měl pravdu, ale když mě to nějak přišlo dneska normálnější - když Český, tak Tschechisch (německy) nebo Czech (angl.). Jiné označení pro naši zem už mi přijde zastaralé. (lan)
OdpovědětVymazatBožice - Possitz SUPER!!!
OdpovědětVymazatS dovolenim sem laicky a jen zhruba prelozim zacatek (po certech zajimaveho) textu prof. Tilmana Bergera z university v Tübingen, "Böhmisch nebo Tschechisch? Spor o adekvatni pojmenovani jazyka ceskych zemi na pocatku 20. stoleti", ktery jsem prave, hledav odpoved na otazku z titulu, vygoogloval:
OdpovědětVymazatPouzivani adjektiv "böhmisch" a "tschechisch" je v novodobe nemcine jasne definovane. Prvni z nich oznacuje vztah k historickym ceskym zemim, druhe k tam zijicimu ceskemu obyvatelstvu. V zemepisnych nazvech se pouziva pouze "böhmisch" (Böhmisches Paradies - Cesky Raj, Böhmische Masse - Cesky masiv), stejne tak se mluvi jen o "böhmische Wälder" (ceske lesy) ci o "böhmische Küche" (ceska kuchyne), kterou varili i tam drive zijici Nemci, o "böhmische Knödel" (ceske knedliky) atp. Na druhou stranu se mluvi o "tschechische Sprache" (cestina), "tschechische Gesellschaft" (ceska spolecnost), "tschechische Politik" (velka legrace) atd. Ve vsech techto pripadech bud neni pouziti druheho adjektivu mozne (obzvlaste u zemepisnych nazvu), nebo je prinejmensim neobvykle.
http://homepages.uni-tuebingen.de/tilman.berger/Publikationen/Regensburg05.pdf
Fakt je, ze vsechna mesta, ktera maji v nazvu "Cesk*" a ktera me ted napadla - Brod, Budejovice, Lipa - se nemecky jmenuji "Böhmisch ***".
Zdravim velice velmi, David Soucek