Jak to bylo s lochy v Božicích a okolí?

Vstup do mackovsko-břežanského lochu

"Byl v lochu!" Výhra, nebo ostuda? Už jsem se před časem zabýval problematikou božických lochů, pravidelní čtenáři si určitě vzpomenou a ten, kdo už zapomněl, dostane trošku informací dnes.
Být v lochu ve středověku byla svým způsobem výhra, jelikož to byl bezpečný podzemní úkryt v čase nebezpečí. Být v lochu třeba vloni žádná výhra není. Slovo loch bylo dříve a možná je i dnes běžným označením pro "basu" čili vězení. Kde se tedy dobrat co nejpřesnějších informací o skutečném původním lochu?
Starší literatura (třeba Peřinkova Vlastivěda) používá slovo loch zcela běžně. Znamená to, že v době, kdy svou práci dával dohromady (na poč. 20. století) ještě hodně lochů existovalo a mohl si je prohlédnout. Dneska je to bohužel jiné, neznamená to však že nemožné!
Už před téměř 20 lety mi tehdejší žáci břežanské školy dali tip, kde zachovalý loch můžu spatřit na vlastní oči. V zimě jsme se tam vypravili na procházku a doopravdy jsem loch, který vidíte na připojených fotografiích objevili. Bylo tam pouze jedno vážné jenže: Do úzké polozasypané vstupní průrvy se mi prostě nechtělo! K průzkumákům by mě asi nikdy nevzali. Nešť! Jsem rád, že jsou jiní, odvážnější, kteří badatelský počin vykonali a zaznamenali na digitál. Podávají nám tak svědectví, jak mohly vypadat i lochy dávno již zaniklé.
V Božicích se nám k lochům dochovaly nějaké záznamy, ale popisované lochy již dávno ve své původní podobě neexistují. Nezkoumal jsem pravdivost všech tvrzení, ale předkládám vám je tak, jak jsem se dočetl. Nejdřív tedy pár slov o tom, k čemu byly lochy určeny a čemu sloužily. Lochy byly podzemní skrýše a sklepní skladové prostory, které byly údajně hloubené již před třicetiletou válkou (1618 - 1648) v průběhu 15. a 16. století. Jejich autorství se přičítá místním habánům neboli novokřtěncům, což byla náboženská skupina, která na Moravu přišla v průběhu středověku. Byli to lidé pronásledovaní pro svou víru a tudíž velmi obezřetní. Usadili se jak Božicích, tak v Českých Křídlovicích. Byli však i v Mackovicích a Břežanech. Zvláště vyniklo jejich sídlo v Břežanech, v dnes již zaniklé obci Libice (na polích za novou školou směrem na Dolenice). Typické pro novokřtěnce (byli křtěni až jako dospělí) byly tzv. dlouhé domy, v nichž žily celé rodiny. Tyto silné rodinné vazby byly určitě jedním z důvodů, proč si budovali i takové zvláštní sklepní úkryty.
V Božicích existovaly tyto lochy za domy ve východní části obce - dnes bychom řekli od Sigmundových po Moravčíkovo. Popsány jsou následovně: U východního konce Božic, v Selském lese (tak se tenkrát nazývaly porosty dnešního lesíka u smeťáku směrem k dnešní Kolonii), se nacházely lochy. Úkryty stěží viditelné a dobře skryté. Původně zde existovalo šest takových jam. Pět z nich bylo kulatých ve tvaru lahve a jedna (největší) byla vodorovná.
A jak to bylo dál, vážení a milí čtenáři, to vám popíšu zase někdy příště. Abyste z toho však něco měli, tak si dovolím připojit několik fotografií, které jsou k nahlédnutí na webu http://www.brezanyokresznojmo.estranky.cz/. Fotografie jsou čerstvé, letošní a dávají nám představu, jak to s lochy bylo kdysi i u nás v Božicích. O nějaké božické fotografii lochů bohužel nemám žádnou zprávu. Jestli někdo něco máte, prosím, kontaktujte mě nebo infocentrum v božické knihovně.

                                                                      Ladislav Nevrkla