Jak se budovalo socialistické zemědělství v Božicích: Působení prof. Šimona na božické zemědělce

Foto družstevníků už kdysi bylo v
Novinách Niva, ale nějak se tenkrát
nedali dohromady lidi, co jsou na snímku. 
Zcela bezpečně poznám svou "zahradní" 
sousedku paní Kašíkovou. Obdivuhodná 
ženská .... Na tu určitě nikdy nezapomenu ...

V letech 1952 - 1954 bylo božické a křídlovické družstevní zemědělství pod odbornou kontrolou. Ne  sice ve všech parametrech, ale v letech 1952 -1954 sem zajížděl profesor Jaroslav Šimon a členové jím vedené katedry rostlinné výroby Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské a lesnické - dnešní Mendelovy univerzity - v Brně.
Z dokumentů, které mám k dispozici, vyplývá, že prof. Šimon a jím řízená katedra se aktivně zapojili do pomoci nově vznikajícím jednotným zemědělským družstvům (JZD), státním statkům (StS) i strojně traktorovým stanicím (STS) v naší republice.
Konkrétní příspěvek uvedené katedry zemědělské praxi spočíval především v zavádění nových agrotechnických metod, zejména v sestavování a zavádění nových osevních postupů travopolní soustavy, vypracování a provedení reorganizace hospodářsko-technických úprav pozemků (HTÚP), zajišťování krmivové základny a řešení otázek hnojení plodin s cílem zkvalitnit a zvýšit výnosy sklizní.
Vůbec honba za co nejvyššími výnosy, to byla alfa a omega tehdejšího způsobu hospodaření. V novinách nenajdete fotbalovou tabulku ani omylem, ale každý týden tam vidíte tabulky sklizně, prakticky čehokoliv. Taky se na to v jednom z dalších pokračování podíváme.
Tým kolem prof. Šimona si vytipoval zemědělské podniky a s těmi dlouhodoběji spolupracovali. Už tenkrát počítali se spoluprací a koordinací všech zainteresovaných subjektů, počínaje ministerstvem zemědělství až po poslední družstvo (nikoliv však samostatně hospodařící rolníky).
Profesor Šimon zajížděl od roku 1952 do Božic s dalšími odborníky i pomocnými asistenty z řad posluchačů (prof. J. Kopecký, doc. V. Frantek, doc. R. Nesvadba, doc. A. Straňák, budoucí prof. V. Vymětal a prof. V. Labounek) i studenty v rámci výrobní praxe. Pomoc božickému družstvu byla organizována také Poradnou pro JZD při VŠZL. Tato Poradna měla tzv. trvalý patronát nad šesti JZD v Brněnském kraji, mezi nimi i nad božickým družstvem. Mezi ověřovanými metodami, kterými se měla zvýšit výnosnost (a které se tak "úspěšně prováděly v SSSR") najdeme "křížové setí obilí, hnízdová výsadba brambor, hnízdový výsev kukuřice do kříže, pokusy s granulovanými hnojivy vlastní výroby studentů, šlechtitelské pokusy s heterozní kukuřicí, úpravy luk a pod. Poradna počítala i s  postupnou pomocí při zušlechťování chovu dobytka a jeho odchovu. Jak je uvedeno v dodatku z 19.1.1952: "... Jen takovým prohloubeným stykem rolníků s odborníky-teoretiky se nám podaří překlenout odtržení škol a výzkumných ústavů od zemědělské praxe .... .Podaří se nám tak budovat naše zemědělství po vzoru sovětských mistrů vysokých sklizní k jeho rozvoji a k rozkvětu všech JZD."
No, plody těchto experimentů a různých zcestných opatření v našem zemědělství sklízíme dodnes. Zasaženo je několik generací a je obdivuhodné, že se mezi střední a mladou generací najdou ti, kteří vracejí zemědělství jeho původní smysl a jdou do toho.

P.S. Materiál však v žádném případě nechce nijak snižovat pracovitost, obětavost a nasazení lidí, kteří v družstvech pracovali. Snažili se pracovat zodpovědně a kvalitně, většinou bez ohledu na čas i peníze. Všichni měli přibližně stejně málo a jenom  za velikánské nasazení mohli přijít k větším penězům i dalším oceněním. Jestli někomu pomohla i ta správná knížka, nevím, tenkrát jsem ještě nebyl na světě ...
                             (lan)