Tak doslova to nebylo, ale zůstane navždy zapsáno v análech české populární hudby, že Koncert Waldemara Matušky v Božicích 14.11.1985 byl jedním z posledních, které oblíbený zpěvák před svým odchodem do zahraničí absolvoval.
Osobně jsem Waldemara Matušku potkal na podzim roku 1978 v Praze. Ještě coby studenti jsme tam jeli na velkolepou výstavu Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR. "Hele, Walda," ukázal prstem jeden s kamarádů na vlající postavu v manšestrovém sáčku. Bylo kolem 10. hodiny dopolední, Mistr se asi vracel z práce, jak už to tak u umělců bývá. Přestože byl lehce společensky unaven, neodmítl dát autogram do kolegova diáře a odporoučel se dál do nějakého parčíku. Daleko později se kulturní pracovnici Evě podařilo získat Matuškův koncert do Božic. V těchto dnech od této události uplynulo už dlouhých 30 let, náš Pavel ještě nebyl na světě. Neuvěřitelné!
Už si nepamatuji, co Matuška zpíval, byl jsem mezi pořadateli a taky Matuška nebyl zrovna můj šálek kávy, poslouchal jsem trošku něco jiného, ale to není podstatné. Zkrátka tady Walda se svojí ženou Olgou A skupinou KTO byl a zaznamenal svou návštěvu i do kroniky SKP Božice. podobně jako jiní účinkující před 30 roky.
Tady bych poznamenal, že Božické hody se před 30 lety konaly 21.9.1985 a hrála zde Dyjovanka z Břeclavi. Během podzimu pak v Božicích podle tištěného plakátu akcí na pololetí (možná by stálo se k této dobré a osvědčené tradici vrátit a konečně zase nějak koordinovat kulturní, sportovní a společenské akce). A tak jsme v Božicích slyšeli již podruhé TURBO (26.10.1985), tentokrát již bez táty Lucky Vondráčkové Jiřího, 9.11.1985 Žadovjáky z Žadovic u Kyjova a 30.11.1985 brněnskou rockovou legendu Synkopy 61 s frontmanem Oldou Veselým. 1.12.1985 byl pro děti uspořádán program Lídy Trnkové nazvaný Chlubílkové mezi námi. A těsně před Vánoci - 19.12. - nás slavnostně naladila pražská skupina Classic Jazz Collegium a pak jsme se s rokem 1985 rozloučili při Silvestru 85 se skupinou Granit.
Největší ohlas však měl koncert Waldemara, i když ... a pak emigroval ..., jak někdo někdy připsal do kroniky SKP. Je pravdou, že Matuška byl asi z dnešního pohledu víc ekonomickým migrantem, než jinak pronásledovaným člověkem, ale Amerika ho přivítala s otevřenou náručí, v níž už se musel sám o sebe a o svou rodinu postarat. Solidní bydlení na Floridě dokládá, že si asi pobyt v zahraničí tvrdě - bez ohledu na vyšší věk a zdravotní problémy - odpracoval. A po roce 1989 do své domoviny pravidelně zajížděl. Lidi na něho nezapomněli.
(lan)
neděle 22. listopadu 2015
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat