Českoslovenští komunisté proti vzniku české kolonie u dvoru Hoja v Božicích

Na velmi zajímavý dokument je možné narazit v archivu digitální parlamentní knihovny. Týká se událostí z roku 1926, které známe v interpretaci českých kolonistů, bývalých německých  občanů Božic a nyní tedy i československých komunistů. Je to hodně zajímavý dokument, který doplňuje mozaiku božických novodobých dějin o zatím neznámé informace.


Kdo si dosud myslel, že českoslovenští komunisté podporovali počešťování a poslovenšťování pohraničních oblastí nově vyhlášené Republiky Československé (28.10.1918), bude asi nemile překvapen a zklamán jejich tehdejším postojem. Pamětníci si pak možná vybaví, jaký byl postoj nových českých osídlenců po roce 1945 k českým obyvatelům božické Kolonie.

Komunističtí poslanci se v roce 1926 velice rozčilovali nad vládní politikou "panské koalice" agrárníků, lidovců a dalších menších stran (i německých) s národně socialistickým ministrem zahraničí Edvardem Benešem jako prodlouženou rukou prezidenta T.G.Masaryka
Komunisté nesouhlasili s tím, co prováděl Pozemkový úřad ve Znojmě, totiž to, že půdu ze zbytkových statků nepřiděloval německým bezzemkům a malorolníkům, ale českým "zemanům" (českým kolonistům), jak se praví v zápise z jednání Poslanecké sněmovny.
Premiéra Antonína Švehly pak se komunističtí poslanci vedení pozdějším předním komunistickým politikem Antonínem Zápotockým, jestli ví o tom, že proti bouřícím se německým bezzemkům a malorolníkům z Božic a Hrušovan n. Jev. bylo použito četnictvo a proti řadě představitelů německých bezzemků a malorolníků z Božic a Hrušovan bylo zahájeno trestní řízení. Dále se komunisté ptali, jestli je vláda ochotna zastavit vytváření takových českých kolonií jako jsou ty vznikající v Hrušovanech a kolem dvorů Haid (Hajdy - Pastviny) a Hoja (v Božicích) a jestli raději neuvažuje přidělit českým a slovenským kolonistům místo toho zbytkové statky v českých a slovenských krajích (ve vnitrozemí) nikoliv v německém pohraničí.
Všechny komunistické dotazy a zápis ze schůze Poslanecké sněmovny připojuji.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.

II. volební období.

3. zasedání

Tisk 601.

Naléhavá interpelace

poslanců Zápotockého, Jílka a soudruhů

vládě

o událostech v Hrušovanech a v Božicích na Moravě.

Pozemkový úřad a jeho komisariát ve Znojmě rozhodl se vybudovati na některých parcelovaných velkostatcích v německých krajích jižní Moravy řadu českých kolonií. V prvé řadě měly býti takto odňaty místním německým bezzemkům a drobným zemědělcům pozemky dvorů v Hrušovanech nad Jevišovkou, Haidhofu a Božicích a dány českým kolonistům, jak se tomu stalo již na mnoha místech v německých i maďarských krajích republiky a v Podkarpatské Rusi. Pozemkový úřad provádí tuto kolonisaci proto, aby mohl pokud možno nejvíce tvořiti v českých krajích zbytkové statky. Neboť českou kolonisací do jinonárodního území zbavuje se česká agrární buržoasie bezzemků roztrpčených zbytkářskou politikou Pozemkového úřadu, prováděnou ve prospěch zemanů, a kolonisací vyvolává pak národnostní rozpory, jichž využívá k vybičování šovinismu v zemědělském lidu. A tak nespokojenosti nad ponecháním půdy v ruce zbytkového statkáře i nespokojenosti s kolonisací využívá ke svým zájmům.

Takováto kolonisace pochopitelně vyvolává bouři odporu u německých a maďarských bezzemků i zemědělců. Proto také došlo při přídělu půdy českým kolonistům ve jmenovaných místech ke značným nepokojům. Neboť na tisíce rozhořčených německých venkovanů bránilo provedení přídělu kolonistům a také skutečně v Božicích a Hrušovanech tento příděl nemohl býti napoprvé proveden, přes to, že proti demonstrujícím německým malozemědělcům a bezzemkům bylo použito četnictva, shromážděného z celého okolí.

Rozhořčení demonstrantů bylo tím větší, že podle úmluvy Bundu der Landwirte - se zástupci československé strany republikánské a čsl. strany lidové byla jim půda závazně přislíbena, tedy postupem znojemského komisariátu Pozemkového úřadu byla tato tvrzená úmluva porušena. 

Poněvadž podle posledních zpráv přes odpor domácího obyvatelstva, byla půda českým kolonistům již odevzdán a proti řadě demonstrantů zavedeno trestní řízení pro zločin veřejného násilí, tážeme se pana předsedy vlády:

1. Jest vládě znám případ hrušovanský a božický?

2. Jest vláda ochotna zastaviti další kolonisaci v německých a maďarských krajích a v Podkarpatské Rusi?

3. Jest vláda ochotna kolonisovanou již půdu rozděliti domácím bezzemkům a české a slovenské kolonisty usaditi na zbytkových statcích v českých a slovenských krajích?

4. Co jest vládě známo o úmluvě mezi československou stranou republikánskou a českosl. stranou lidovou a ťBund der LandwirteŤ o přídělu půdy v Hrušovanech a Božicích?

5. Jest vláda ochotna vyšetřiti, jakým způsobem jest možno, že zástupci politických stran a nikoliv Pozemkový úřad rozhodují o přídělu?

6. Jest vláda ochotna zastaviti trestní stíhání hrušovanských a božických demonstrantů? 

V Praze dne 16. října 1926.

Zápotocký, Jílek,

Muna, Kreibich, Schmerda, Čulen, Vrtaník, Haiplick, Kopasz, Chlouba, Sedorjak, Hruška, Wünsch, Major, Šafranko, Mikulíček, Dědič, dr Gáti, Juran, Štětka, Cibulka.