Pevnost Drnholec, pevnost Lava i pevnost Hrádek (dopl.6.1.)

Pečeť Přemysla Otakara II. ...

Už sama skutečnost, že jste přítomni na přednášce znojemského historika Jiřího Kacetla je povznášející. Vždycky výborně připravená, nabušená fakty, desítkami zajímavostí a perfektně vizuálně prezentovaná. To pak ani nevnímáte, že je devadesát minut pryč dřív, než bys řekl švec. Tak jsem odcházel ve čtvrtek po půl deváté ze znojemského Domu umění na Masarykově náměstí z Kacetlovy přednášky Znojmo a jeho pevnostní úloha na moravsko-rakouském pomezí 2. díl.


Zahrnula období od vlády Přemysla Otakara II. až po nastupujícího markraběte Karla Lucemburského, budoucího císaře Karla IV. Nešla po notoricky známých učebnicových událostech, i když zmínkám o bitvách u Kressenbrunnu 1260 a na Moravském poli 1278 se vyhnout nemohla, ale Jiří Kacetl nás barvitě vtáhl skutečně do moravsko-rakouského pomezí a oživoval před námi málo známou a nezmapovanou historii šlechtických rodů a jejích hradních sídel jako důležitých obranných pevností.
Pro mě třeba fascinující bylo zjištění, že nedaleko zříceniny hradu Frejštejna v dnešním Podhradí nad Dyjí stával na rakouské straně hrad Trnava! No řekněte mi, kdo z vás o něm někdy slyšel a kdo z vás o něm něco ví? A kdo z vás si to rakouské pomezí prošel a mezí býlím a houštinami našel zbytky kdysi mocné pevnosti? Velmi zajímavé je zjištění, že pevnost Lava (dnešní městečko Laa a.d.Thyja) vzniklo jako habsburská protiváha proti mocné staré pevnosti Znojmo, která byla v rukách Přemyslovců. A že zničenou pevnost najdeme i v nedaleko Božic v obci Hrádek. Dříve než se tam usadili mailberští johanité, tak tam už stála hraniční pevnost. No a o významu pevnosti Drnholec bychom neměli pochybovat už vůbec. Ovládal ho ve 13. století mocný rakouský rod Sirotků ... Jádrem vojenských pevností, z nichž se Habsburkové už od 13. století snažili ovládnout pomezí jihozápadní Moravy byl Hardegg. Důležité místo v té době patřilo Drozdovicím (dnešní malebné městečko Drosendorf), s jehož dobýváním se nesmyslně dlouho krátce před bitvou u Suchých Krut zdržoval král "železný a zlatý" Přemysl Otakar II., a velmi významné místo patřilo hradům Bítov a Vranov nad Dyjí. O něco později přibyly i Jaroslavice nebo Moravský Krumlov a do Hostimi se dostal rod, který zde založil hrad Bukovina (dnes zbytky zříceniny)... A velice zajímavým místem v habsburském pevnostním systému byl hrad Stožec (Staatz), který stojí na pískovcové homoli, jež je vlastně posledním hrbem naší jihomoravské Pálavy.

Zaznělo toho všeho ve čtvrtek večer hodně a já se zmiňuji jen o tom, co mi uvízlo v paměti. Třeba taky to, že rituál ztvárněný jako součást hlavního programu Znojemského historického vinobraní tak docela neodpovídá skutečnosti a že by si zasloužil významnou obměnu. Jan Lucemburský s doprovodem Znojmo nejméně osmkrát(!) navštívil, ale nikdy ne v souvislosti s vinobraním... A taky zazněl apel na nás obyvatele Znojma a Znojemska, abychom podpořili ty, kteří se výrazněji budou snažit o zvýraznění regionálního významu města Znojma od středověku po dnešek a získají významnou finanční podporu na celkovou rekonstrukci znojemského hradu včetně moderních expozic. Příkladem nám může být ne tak vzdálené město Třebíč. To v tichosti opravilo třebíčský zámek za skoro miliardu korun, bez dotací z EU! 
A zapomněl jsem dodat, že sál v Domě umění byl opět beznadějně zcela zaplněný.

                   (lan)