Od 1.1.1951
je vývoj Božic a Českých Křídlovic společný. Škoda, že jsme si nikdo v roce
2001 nevzpomněli, abychom si toto výročí – tenkrát padesáté – připomněli. Dnes
už je to o dalších 12 let více a pamětníků samostatných obcí už je jenom
poskrovnu. Ze zápisů božického obecního úřadu víme, že to nebylo tak samozřejmé
a jednoduché, ale strana a vláda“ měla na své členy a funkcionáře páky, jak je
přimět k poslušnosti.
To je taky jeden z dokladů, proč bychom se před
rok 1989 neměli už nikdy vracet. Teď jsme třeba viděli, jak byl vnímám krok
dvou poslanců ODS a Karolíny Peake, kteří nešli hlasovat. To si za socialismu
mohli poslanci dovolit pouze v krátkém období tzv. pražského jara roku
1968 a těsně po srpnové okupaci naší vlasti sovětskými vojsky (21.8.1968).
V průběhu
celého roku 1950 se v Božicích a Českých Křídlovicích slučování
připravovalo. Jak dalece na to tlačili v Křídlovicích, nevím. V Božicích
to nejdříve bylo půl na půl. Šlo o nějaké ústupky Křídlovicím, ponechalo se
samostatné zemědělské družstvo a plánovalo se, že zde bude postaven nový obchod
Jednoty. Jinak už tehdy se vše důležité (kromě kostela a pošty) začalo
přesouvat do Božic. Asi tím nejdůležitějším byl odsunutý projekt výstavby nové
školy, která měla původně stát v Českých Křídlovicích. Možná i proto, že
zde působil jako ředitel školy a funkcionář národního výboru (a taky režisér
divadelního souboru) Karel papoušek. Nevím. Jen jsem slyšel, že svou pozici
dokázal prosazovat docela tvrdým způsobem.
A tak zatímco
se na pozici starosty Božic v průběhu roku 1950 vystřídali Emanuel Mach,
AntonínLapčík (ten z pozice zastupujícího starosty za nemocného Em. Macha)
a Ladislav Zvolánek, v Křídlovicích byl celý sjednocovací a slučovací
proces v rukou Karla Papouška. Ten ostatně měl se slučováním své zkušenosti
z členství v politické straně. Jako levicový sociální demokrat patřil
k těm socialistům, kteří podpořili sloučení sociální demokracie s komunisty a od konce června roku 1948 tak sociální demokracie zmizela v propadlišti
dějin. Zatímco středoví a pravicoví sociální demokraté (třeba Ladislav Smrček z Kolonie)
byli vyakčněni, zbaveni funkcí a stali se nepohodlnými a občas i šikanovanými nestraníky,
tak levicoví sociální demokraté se stali členy KSČ a dělali politickou kariéru.
V Božicích je takovým jasným případem právě Karel Papoušek.
Od 1.ledna
1951 fungovaly znovusloučené obce Božice a České Křídlovice pod prozatímním
názvem České Křídlovice-Božice (v tomto pořadí), bylo provedeno přečíslování
domů od č. 1 na konci Kolonie po č. 376 na nádraží a od 21.6.1951 byl na
základě rozhodnutí ministerstva vnitra stanoven úřední název obce Božice.
Katastrální území je dodnes dvojí – k.ú. Božice a k.ú. České Křídlovice. Název
místní části České Křídlovice byl zrušen po souhlasu místních občanů (na
referendum nebo podpisovou akci si však nepamatuji, žádné nebyly) a na základě
souhlasu plenárního zasedání MNV (obdoba dnešního zastupitelstva) 26.5.1983 k 1.1.1984.
Jako tehdy skoro nový občan si to pamatuji dodnes i to, jak to bylo odůvodněno.
Ladislav Nevrkla
Ano, souhlasím s tím, že se po sloučení obou "obcí" (které dělil pouze topol) se vše začalo přesouvat více do Božic. Pokud vím, tak ředitelem školy Karel Papoušek nikdy nebyl. Pokud ano, tak to muselo být někdy v mém ranném děství, což si nepamatuji, ale za dobu mé školní docházky nikdy. Také je pravdou a to vím jistě, že Karel Papoušek nikdy předsedou MNV nebyl, pouze členem, nebo tajemníkem a možná se to někomu nebude líbit, ale že by někoho vysloveně šikanoval a prosazoval svou pozici tvrdým způsobem, to určitě ne. Musel postupovat podle tehdejších předpisů, jako všichni ostatní. Někteří opravdu tvrdě šikanovali a byli v čele vedení MNV, což zde nemohu napsat, protože jejich potomci ještě žijí a nechci se opravdu nikoho dotknout. Ještě pár slov k učiteli Karlu Papouškovi. Nebýt jeho, tak v Božicích není žádná kultura. On jediný se postaral a staral o to, aby vznikl a hlavně "fungoval" divadelní soubor, který byl v obci velice oblíben. Věnoval mu opravdu všechen svůj čas. Režíroval, rozepisoval role, staral se o kostýmy, prostě obětoval v tomto směru všechno. A jako kantor - učil matematiku a dějepis, byl přísný, ale také spravedlivý a hlavně děti hodně naučil. Za což jsme si ho vážili. A to bylo důležité. Kantor pro nás znamenal autoritu, vážili jsme ho a nikdy bychom si k němu nedovolili to, co si dovoluje dnešní mládež. A pokud bychom si i přesto doma postěžovali, tak jsme to "schytali" ještě dvojnásob od rodičů.
OdpovědětVymazatTak to trochu upřesním. Karel Papoušek samozřejmě řadu let ředitelem školy byl: Od 1.10.1945 byl řídícím učitelem Obecné školy v Českých Křídlovicích, od 1.9.1951 pak byl ředitelem sloučené Národní školy v Božicích (vznikla sloučením NŠ Božice a NŠ České Křídlovice). Kromě ní existovala v Božicích ještě Střední škola (tak se tenkrát po Nejedlého reformě jednotné školy nazývala dnešní základní škola, což by teoreticky znamenalo, že absolventi této formy základní školy mají vlastně středoškolské vzdělání, což ale nebylo v praxi nikdy aplikováno). K 1.9.1953 byl zřízen nový typ základní školy - Osmiletá střední škola v Božicích (OSŠ), která pod jedno ředitelství spojila všechny dosavadní samostatné typy základních škol v Božicích. Ředitelem této školy se stal Čestmír Černošek a jeho zástupcem Josef Starý. Tak tomu bylo až do roku 1971.
OdpovědětVymazatStejně tak byl Karel Papoušek křídlovickým a božickým starostou, a to vždycky v těch nejkritičtějších letech - dá se řící, že to byl takový "krizový manažer". Čtěte: předseda správní komise Českých Křídlovic (nevím, jestli už v roce 1945, každopádně od 1.1. do 26.5.1946), místopředseda MNV České Křídlovice (1948 - 1951, od roku 1950 zastupoval v pozici starosty nemocného Ladislava Kvapila), předseda sloučeného MNV Božice (20.7.1951 - 1953), místopředseda MNV (1959 -1963), uvolněný předseda MNV Božice (1964 - 1967). Byl pak vážně nemocný a zemřel. Kdy, nevím. Rád to doplním.
O tom, že byl válečným vězněm v nacistickém koncentračním táboře jsem již kdysi psal a že byl výraznou postavou božického kulturního a společenského života bych konečně rád napsal. Přivítám jakýkoliv materiál, který to doplní. Něco již jsem vyhledal sám, jenom není kdy k tomu sednout a dát to dohromady, jsem taky jenom člověk.
To možná příkřejší hodnocení mám od pamětníků. Určitě byl výraznou a nepřehlédnutelnou osobností Božic a možná je to jeden z těch, kteří by jednou měli být jmenováni čestnými občany Božic. Po roce 1945 jsme zatím tímto titulem poctili pouze jednoho člověka - Klementa Gottwalda - a dosud jsme ho čestného občanství nezbavili. Místo, abychom ocenili naše lidi, kteří v těžkých podmínkách budovali od roku 1945 naši obec, tak jsme na politickou objednávku dali čestné občanství člověku, který si je vůbec nezasloužil. A jestli je pravdou, že tady jednou přespal na Kolonii u svého (snad) příbuzného Čeňka Školaře (dnes je to stavení Mlčkovo), pak je to dost málo na to, aby dostal čestné občanství Božic a bylo po něm pojmenováno Gottwaldovo náměstí (od kapličky ke Kudličkovému), které se dosud může pochlubit jednou z nejrozbitějších silnic v obci. Takže dejme si takový kapitalistický závazek, že až bude tato silnice opravená, tak oficiálně zrušíme název Gottwaldovo náměstí a zbavíme K. G. čestného občanství Božic. A začneme konečně přemýšlet, jestli mezi námi nežili lidé, kteří by si to čestné občanství zasloužili, kteří Božice proslavili, učinili známými a sami dali veřejné činnosti hodně ze svého života. Bez ohledu na režim, pokud nedělali křivárny a nebyli spolupracovníky StB. (lan)
Já zase doplním, že učitel Karel Papoušek zemřel 28. května 1973 ve věku 60 let, takže by mu bylo letos přesně 100 let. Bydlel u dcery Jitky Geržové v Hrušovanech nad Jevišovkou, kde také zemřel. Možná na něj někteří vzpomínají ve zlém, ale já mám na něj jen dobré vzpomínky, i když byl na mne, jako i na ostatní, přísný.
OdpovědětVymazatJenom takový krátký úryvek jeho písemných slov: "Tak jsem se mnohokrát vrátil - učitel to snad ani jinak nedovede - do těch minulých, "školních" let. Ony vzpomínky potěší i zabolí. I když problémy byly, já je v moci neměl, pracoval jsem vždy pro lepší dny svých žáků-no, všemi nutnými metodami (šikana to určitě nebyla - vyškrabávání známek, atd., mnozí ví. To je pouze moje poznámka.) a úspěch to mělo. Každá osobní zkušenost je ten nejlepší učitel.- konec citace z 12. 12. 1972. Originál je řádně uložen. (me)
Jako na učitele jsem neslyšel nic špatného. Ty kritcké připomínky se týkaly činnosti v obecní samosprávě.(lan)
OdpovědětVymazatV tom případě by ty kritické připomínky musely být na více lidí, tzn. na celou obecní samosprávu. Protože všichni jednali tak, jak to bylo v té nepříjemné době žádáno. A někdo i víc, na rámec svých možností. Vím o jiných, kteří byli v tomto směru mnohem horší než učitel Papoušek. A ještě k tomu, že byl v koncentračním táboře. To také slyším poprvé a to o něm vím opravdu hodně. Nevím, jak se to kde objevilo. Co vím já, tak byl učitelem na Slovensku. Na to období vzpomínal velice rád. S lidmi si tam velice rozuměl a dokonce tam poprvé jedl "žabí stehýnka". To občas při vzpomínání dával k lepšímu. Ovšem jak vznikl Slovenský štát, tak pro něho nastaly krušné časy - prostě byl "Čechún" a ty tam už pak nepotřebovali. Chvíli ho tamní lidé schovávali, dokonce to zastýlali do postele, aby ho nenašli. Byl však nucen odsud pak tajně prchnout. Vím, že tuto životní peripetii opravdu prožil, ale o koncentračním táboře opravdu tady čtu poprvé. Zajímalo by mne z kterého pramene to "vytrysklo" a nebo, kde by se to dalo najít.
OdpovědětVymazat