středa 28. srpna 2013

Ještě jednou k protržené hrázi

Slepá polní cesta mezi nádrží a Božic-
kým rybníkem - porovnejte oblouček
s návrhem nové přírodní památky
O problému kolem názvu navržené nové přírodní památky na katastru Božic - Protržený rybník - jsme zde již několikrát psali. Jedno je zatím téměř jisté - rybník zde v minulosti nikdy nebyl. Co zde však asi vždycky bylo, byly bažiny.
Jeden z božických rybářů mě zavedl do míst, kde je v terénu něco, co připomíná nasypávanou hráz, která v délce cca 20 - 30 jako by byla protržená. Prostě v tomto úseku hliněný val chybí.
Nenašel jsem zatím na historických mapách žádný náznak rybníku na Příčním potoce, před rokem 1945 nazývaným Petrovický potok, ale při prohlížení nových map mě zaujala jedna rakouská, která zachycuje i naše příhraničí a tam je přibližně (já bych řekl, že úplně)  v místech, kde se dnes nachází hliněný val a protržený hliněný val, vyznačená polní cesta! To už je přeci jenom zajímavější.
Vím, že v době, kdy přemýšlíme hlavně o ekonomické situaci nás samotných, je tento spor tak trochu malicherný. Přesto si myslím, že by tak docela neměl zapadnout. Názvem Protržený rybník sugerujeme i budoucím generacím něco, co asi nikdy nebylo. Že však byla tato oblast vždy mokrá a bažinatá, to je pravda. Proto i nadále tvrdím, že název Božická bažina by byl příhodnější, správnější a odpovídající novodobé tradici Božic. Navrženým názvem Protržený rybník si shora necháváme vnutit něco, co tu nikdy nebylo. To si myslím, že je právě to chybné na návrhu, který předložil Odbor životního prostředí Jihomoravského kraje.
A je určitě škoda, že naše obec nevyužila k tomu tématu svých webových stránek a nezařadila tam anketu, kterému názvu by dali přednost naši občané.

                            Ladislav Nevrkla

6 komentářů:

  1. Zdravím a k tématu:
    Myslím si, že ta sypaná hráz tam opravdu byla a pod tou hrází byla lesní (polní) cesta. Když po ní někdo chtěl projít, musel přeskočit potůček, který vytékal z onoho rybníku a pro vozy to byl takový malý brod. Proto je na staré mapě zakreslena ona polní (lesní) cesta. Prostě se nechodilo po hrázi, ale pod hrází.
    A stejně si myslím, že ten "pátej" rybník tam byl. Ale název "Protržený rybník" se mi vůbec nelíbí.

    OdpovědětVymazat
  2. To je výborný postřeh. Myslím, že bychom se nějak měli dát dohromady - ti, které tento problém zajímá - jít se tam podívat, dát dohromady všechny poznatky a hlavně podat prostřednictvím božického obecního úřadu žádost na změnu názvu! Protržený rybník je prostě nepovedené pojmenování. (lan)

    OdpovědětVymazat
  3. Co tady řešíte ? Vždyť ta cesta tam pořád je !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ta cesta tam pořád je! Ale já jsem tady řešila to, že pan L.N. napsal, že na rakouské mapě ho zaujalo, že v místech, kde se nachází hliněný val, je naznačena polní cesta! Ano, ta cesta tam pořád je, tak proč je zajímavé, že je na rakouské mapě vyznačena? .... A dá se tam projet i osobním autem.

      Vymazat
  4. Jasně, cesta tam je, dokonce v jednom místě pod vodou, ale jde o tu hráz .... Pepa S. tvrdí, že se tam v 50. letech pohybovala stavební technika a že než se začal dělat družstevní rybník, že se začalo pracovat tady! Dělalo se x nedělalo? Stavělo se a nedostavělo? Víte o tom někdo něco?(lan)

    OdpovědětVymazat
  5. Nemusíme se chytat za slovíčko: Většina občanů Božic ani pořádně neví, že tam nějaký val je. Polní cesta, o níž se teď bavíme, není s valem úplně totožná. Proto jsem psal, že by bylo lepší, abychom se tam ti, které to zajímá, sešli a na místě se pokusili dát všechno, co víme a vidíme, dohromady a vytvořili nějaký závěr, nějaké doporučení. To, že to je na rakouské mapě není určitě na závadu. Dneska, když jsme v EU, nás nemusí trápit, kde bylo dílo vydáno. Důležité je, že taková kvalitní mapa existuje. Manželé Škvorečtí vydávali nejzajímavější české knihy v letech 1970 - 1991 (?) v kanadském Torontu, a bylo od Babičky Boženy Němcové přes Tankový prapor po Kapesního průvodce Pavla Tigrida. To, abychom si rozuměli, a neprobouzeli tady nějaké nacionální vášně. Když se bavíme o Moravě, taky nutně nemyslíme na nějaký moravský separatismus, ale na historické povědomí. Příští týden jedu na jihozápadní Moravu, na Dačicko, které je nějakých 50 let začleněno do Jindřichohradecka v Budějovickém (Jihočeském) kraji. Ale ke svým moravským kořenům se stále hlásí. Co je na tom špatného? (lan)

    OdpovědětVymazat