Povinná výhra nad Bayernem

Honza Sz. se raduje. Stála
ho ta radost ŽK

Teď už koukám na hokej Česko - Norsko, takže k odpolednímu zápasu III.A tř. se vrátím asi až ráno. Naše vítězství bylo povinné, o to hůř se někdy hraje. My jsme však do zápasu vlítli, dřív než jsem si nachystal nádobíčko (dneska velmi chudé kvůli podivné nezodpovědnosti jiných) a vedení jsme postupně během zápasu jen navyšovali.
III.A tř.: Božice A - Křepice 7:1 (4:0). Naše branky: 2x Džamp, Čudl, Roman, Lopík, Soukič a Sabič. 



Gól, kterým hosté korigovali vysokou porážku, byl vlastně "výsledkem toho, co jsme v těch minutách hráli". To pravil jeden z diváků na ochozu. Výsledek s nulou by asi více odpovídal průběhu hry, ale hroutit se z toho nebudeme. Jenom je to zdvižený prst pro zbývající zápasy.

Nemohl jsem dneska ani pustit nějakou písničku, ani přivítat návštěvníky, ani přečíst sestavy těsně před zahájením. Místo toho jsme s předsedou fotbalového oddílu a božickým místostarostou v jedné osobě Jirkou kroutili hlavami nad nezodpovědností lidí, kteří si něco vypůjčí a ani za 14 dní to nejsou schopní vrátit na své místo. Taky poučení.

Běží 1´, rozehráli hosté, ale my jsme získali míč, Lukyn potáhl po levé straně, odcentroval, míč k Honzovi K., ten ho zpracoval a vypálil zprava k zadní tyči - vedeme 1:0. Ani jsem ještě neměl v pohotovosti foťák!
Dlouhé minuty jsme Bayern nepustili k ničemu, výsledkem však byla jenom Romanova jedůvka k tyči, kterou křepický gološ vyrazil na roh. Poté jsme hru zrychlili a několikrát vystřelili (Žapík, Pavel), jen to zpřesnit. Ve 14´ se Bayern osmělil a vyslal na naši bránu první propagační střelu. Chvíli poté jsme však s údivem - uííííííííí - sledovali naši chybu a gólovku hostů! Ještěže na dobrý míč dobíhající útočník Křepic nedosáhl.
Hosté byli hned v úvodu zaskočeni velikostí naší hrací plochy, k jejich cti ale můžu říct, že to někteří vydrželi v pohybu až do konce, většina však část zápasu odpochodovala. Nejaktivnějším naším střelcem byl Čudl, ale buď mu rána nesedla (17´), nebo mu ji vyboxoval křepický brankář (19´). Nesedlo Čudlovi, sedlo Romanovi. Ze své typické pozice napřáhl - a ve 20´ nám udělal radost podruhé. Na hřiště přišel místo Jury KaKa a ve 22´ už jsme vedli 3:0. Pohotově usměrnil míč Lopík! Pokračovali jsme v rychlé kombinační hře, my diváci jsme si chrochtali blahem ze hry i branek. Do sítě míč dostal ale až Džamp ve 26´, když z velké dálky (asi 30 m) zavěsil míč pod víko. Jak se říká: vymetl pavučinku ve vinglu! Stav 4:0 se však do konce 1. půlky už nezměnil, i když jsme šancí měli hafo (Lopík, Roman, Lukyn, KaKa, Žap, Sabič, Zdenál...). Pochodující hosté jen občas zahrozili nějakým výpadem, vlastně jednou jedinkrát v 37´, ale střela šla kolem vnější tyče. V závěru 1. půlky byl faulován Čopek a v průběhu 2. půle byl raději vystřídán, aby nebylo jeho zranění vážnější.

Do 2. půlky šel na hřiště místo Lopíka Soukič a tradičně působil zadním řadám soupeře nepříjemnosti. Opět se hrálo jen na půlce soupeře a několikrát si naši vysloužili potlesk tribun. Třeba Pavel po pěkné individuální akci, do které ho poslal Čudl, nebo Čopek taktéž po servisu Čudla. Chvíli poté - v 53´ - Čopka vystřídal Michal Jareš a my pokračovali v aktivní hře. Tuto etapu zápasu zakončil naší pátou brankou Soukič, když se v 54´ nejlíp orientoval v malém vápně po centru Lukyna. Vedení 5:0 nás postupně ukolébalo. Přestali jsme hrát týmově, každý si chtěl zkusit dát taky branku, hra si v té době vzala oddech a ani nejjasnější tutovky v síti neskončily. Dvakrát pálil mimo Čudl, ani ze skrumáže před  brankou jsme míč do brány nepropasírovali. Úspěšný byl až Džamp v 64´ , kdy mu Čudl ťukl míč přesně do nohy! Za stavu 6:0 už nebylo o co hrát. Přesto jsme jěště nějaké loženky měli. Třeba Zdenál individuální akci zakončil v 69´ střelou, o které si někteří z nás mysleli, že skončila v bráně! A Čudl orazítkoval v 73´ spojnici břevno-tyč! Ale celkově už jsme hráli v té chvíli ležérněji a méně zodpovědně. Varování v podobě křepického brajku v 70´ vyřešil Pumpido, další naši chybu v 75´ však hosté potrestali brankou a korigovali tak nepříznivý stav na 6:1. Taky byli co chvíle něčím rozhození, diskutovali s hlavním sudím, protestovali proti odmávnutí ofsajdu a dožadovali se čehosi. Emoce zklidnil až Honza Sz. v 82´, který to napálil pohotovou střelou ve vápně na konečných 7:1! Radost měl převelikou, podobně jako profíci v Lize mistrů! Ale gól to byl fakt parádní!!! Až do konce utkání jsme hru kontrolovali, měli ještě další příležitosti, ale buď to šlo vedle (Čudl), do boční sítě (Lukyn) nebo nad z přímého kopu Čudla.
Nebýt té zbytečné branky v naší síti, odcházeli bychom maximálně spokojení. Ale i tak jsme odcházeli spokojení z jasného vítězství.