Z Dyjákoviček vezeme tři body

Míša dává na 0:1

Cest do Dyjákoviček vede od nás několik. My zvolili tu nejkratší přes Hnízdo a tak jsme na vlastní kůži zažili, jak v  roce 2019 vypadá tankodrom. Zpět s výhrou v kapse už jsme se vraceli po pořádné silnici.
III.A tř.: Vrbovec-Dyjákovičky  -  Božice A 1:2 (0:2). Naše branky: Michal Jareš a Pavel Michalovič



Na celkem pěkném hřišti v Dyjákovičkách jsme nastoupili v sestavě: Michal Hrubý - Pavel Michalovič, David Švejdík, Roman Šob - Zdeněk Chrenovský - Jan Kudlička, Michal Jareš, Jiří Pavelčík, Jiří Škrabal - Pavel Ležák, Jan Szabó. Na lavičce: Lukáš Soukup, Martin Vrba a Luboš Šenkeřík. Zápas pískal zkušený sudí Pavel Svoboda.

Domácí jsme nepodceňovali, známe jejich kvality, ale kromě nějakých pěti minut kolem desáté minuty jsme je v první půlce do žádné vážnější akce nepustili. Stáli jsme pod pergolou blíž k brance domácích a tak jsme viděli i oba naše góly. Nemůžu říct dobře, ale viděli. Někdy v 17´ jsme domácí opět rozebrali přesnými přízemními přihrávkami a jeden z našich stěžejních hráčů, Míša Jareš, s klidem a přehledem uklidil kopačák do sítě domácích poprvé. Vedení 0:1 jsme navýšili brzy poté. Pokračovali jsme v tlaku a ve 20´ šel Pavel tak důsledně za míčem, že se k němu ve vápně dostal gólmanem vyražený míč a Pavel zavěsil na 0:2.
Na mokrém trávníku byli naši menší a lehčí hráči ve výhodě, ale další branky už jsme nepřidali.
Buď nám střela nesedla (Pavel), nebo nebyla přesná (Čopek, Čudl), Lopíkovi v 35´ míč ukopl na roh domácí brankář. Kopali jsme řadu rohů, ale neujalo se nic. Ani brejk Honzy Sz. Možná měl raději nahrát ... V 30´ jsme potleskem ocenili domácí obránce který se přiznal teči, po níž jsme kopali roh.
Přestávka se tentokrát ve velmi chladném, lehce deštivém počasí vydařila a tak jsme ve zdraví a dobré náladě strávili pod pergolou i druhý poločas. A byla nás tam docela slušná fanouškovská skupinka. Jenom jsem si v tom zmatku před odjezdem zapomněl doma božickou šálu, pročež chválím ty, kteří ji nezapomněli.
Druhá půlka už byla herně tak 50 na 50 a když jsme neproměnili další gólovky, musel zákonitě přijít trest. Tu naši největší šanci měl hned ve 46´ Lopík. "Jak to dal po zemi, tak byl gól," konstatovali jsme svorně. nedal ... naopak výborný obranný zákrok předvedl Žapík. "Výborně Džambo, dneska nejlepší hráč na hřišti.". Kolem 55´ domácí ožili a Pumpido musel párkrát ukázat svoje umění. Zaváhal jenom jedinkrát, v 84´, když ve vápně minul míč a sundal domácího hráče. Nařízenou penaltou domácí snížili na kontaktních 1:2. Naštěstí si už žádnou další výraznou příležitost nevytvořili a navíc stáhli ze hry svého nejnebezpečnějšího hráče č. 11, protože se nechával trošku nad rámec strhnout bouřlivější atmosférou.
Ještě v průběhu druhé půlky vychytal v 58´ gólovku domácích náš Pumpido. "To je gološ!" pochvalovali jsme si. Trošku více vzruchu bylo před bránou domácích v 64´ po faulu na Čopka a Jurově standardce a v gólovce byl v 77´ Soukič, který v předtím vystřídal Čopka. Domácí hru v poslední čtvrthodině otevřeli a dostali nás pod tlak. Do hry šel Vrbič za Lopíka a v závěru takticky vystřídal Ludwa Honzu Sz., ale domácí si kromě zmíněné penalty gólovku nevytvořili.
Škoda, že se nám nepodařilo dát v průběhu hry ještě jeden uklidňující gól. Takhle jsme museli hrát naplno až do konce a někteří po ŽK i opatrněji. Důležité vítězství jsme udrželi a tři body si vezeme domů.
Nezaváhali však ani naši soupeři z Micmanic, kteří si na Bayernu vybojovali vysokou výhru 6:0.
Křepice nás čekají v sobotu 11.5. na našem hřišti. Hraje se opět v 17 hodin.

                          (lan)