Náhrobek Františka Vitouše a jeho rodiny na božickém hřbitově |
O příběhu paravýsadku Spelter a o odvážném činu Františka Vitouše jsem na těchto stránkách v nedávné minulosti poměrně podrobně psal. Dnes připomenu aspoň stěžejní okamžiky příběhu podle webu http://www.lznamest.army.cz:
Před sedmdesáti pěti lety v noci ze 4. na 5. května 1944 přeletěl nad Kramolínem třebíčského okresu letoun Halifax, který měl na své palubě čtyřčlennou skupinu parašutistů s krycím názvem „Spelter“, kteří měli za úkol zmapovat situaci domácího odboje na střední Moravě, organizovat a rozšiřovat činnost odboje a navázat radiové spojení s Londýnem. Po seskoku do prostoru byl jeden z parašutistů zaklíněn v padákových popruzích v koruně stromu. Bohužel se jim nepodařilo padák sejmout a museli ho nechat na místě. Kapitán Chrastina se od zbytku skupiny odpojil hned na začátku a s kamarády se již nesetkal. Zbylí členové se vydali na kontaktní adresu směrem na Jihlavu, kde však nebyli přijati a byli nuceni se vrátit zpět. Na své cestě po kraji se setkávali s různými lidmi, kteří jim se splněním mise pomáhali. Mezi nimi byla i rodina hajného Vitouše poblíž obce Myslibořice. Gestapo však mělo své konfidenty všude a i o této skupině získali dostatek informací k tomu, aby je na hájence Na Ostrých, jak se jí dodnes říká, našli a obklíčili. Při útěku byl zastřelen Jaroslav Kotásek, Vavrda s Novotným měli štěstí a podařilo se jim i s hajným Františkem Vitoušem uprchnout. Další život hajného Vitouše byl na dlouhou dobu spojen s rodinou paní Vlasty Kočí, u nichž nalezl až do konce války útočiště na půdě. Osud dvou přeživších členů skupiny Spelter byl po zdárném útěku v rukách dalších lidí, kteří i pod pohrůžkou smrti parašutisty ukrývali. Mezi nimi byla Božena Kopcová, která s manželem na hájence u Domamile ukrývala nejen Rudolfa Novotného a Jana Vavrdu, ale i další členy odbojové organizace Lenka-Jih.
Pietního aktu u Kramolína 3.5.2019 se zúčastnila i 86letá dcera Vitoušových Věra Doležalová. Druhá dcera, paní Božena Rezková, kterou si jistě hodně z nás pamatuje jako vedoucí božické pošty, odpočívá již vedle svých rodičů na božickém hřbitově. Obě dcery zaplatily za odvážný čin svého otce též velmi těžce, neboť byly do konce války vězněny v internačním táboře ve Svatobořicích u Kyjova.
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat