středa 24. října 2018

Jak vznikala československo-rakouská hranice v letech 1918 - 1920

Velmi zajímavé téma neprávem v minulosti (záměrně?) opomíjené stojí jistě za to připomenout alespoň v letošním stovkovém roce. Jedním ze sporných míst byla taky hranice Moravy a Rakouska. Pro nás nejbližší sporné území bylo kolem města Laa a.d.Th., kolem Nového Přerova a celé Valticko (Valčicko).


Dnes bych se podíval na malé územíčko kolem obce Nový Přerov, která patřila k trojlístku jihomoravských vesnic s chorvatským obyvatelstvem, a oblast kolem Laa a.d.Th
Územní požadavky v této části totiž měla jak nová československá vláda, tak Rakousko. ČSR navrhovala, aby k ČSR byla připojena oblast statku Starý Přerov (Alt Prerau) a trojúhelníkovitý výběžek východně od Nového Přerova směrem k obci Březí zvaný Pernštýn.
Naproti tomu Rakousko žádalo o území kolem Laa a.d.Th. směrem k regulovanému toku Dyje, dá se říct, že se jednalo o pravý břeh Dyje od soutoku s říčkou Pulkau (Pulkavou) až ke Starému Přerovu. Místy šlo až o 100 metrů směrem k Lávě a naopak zde byl výběžek rakouského území na levém břehu Dyje. Dyje tady prostě historicky nevytvořila tzv. mokrou hranici. K dohodě mezi ČSR a Rakouskem však v tomto bodě nedošlo a tak byla zůstala v platnosti státní hranice vytyčená na mírové konferenci v Saint Germain tak, jak ji známe dodnes.

        (lan)

Žádné komentáře:

Okomentovat