Zbyněk Petráček připomíná, že my, kdo pamatujeme husákovskou normalizaci ze 70. a 80. let, máme z praktického života zkušenost s rituály i manifestací konformity. Uvádí to na příkladu starém 50 let: Zelinář manifestačně zdobí výlohu (třeba k 1. máji) jen proto, že ho k tomu nutká tlak na konformitu, tj. být navenek jako ostatní. Tenkrát si toho nejlépe všiml dramatik Václav Havel a celým svým následujícím dílem připravil naši společnost na radikální společenskou změnu. Jenže třicet let je třicet let - a my to tady máme zase. Zase se snažíme být konformní, navenek nevybočující z davu, které jako by v konečném účtování zajímalo jen jedno. A o tom je můj dopis redakci Lidovek, který byl dnes v těchto novinách otištěn.
DOPISY REDAKCI
Českého voliče zajímá jenom ta peněženka
Ad LN 7. 7.:
Stojaté vody české politiky;
Zelinář a fotbalistka
Stojaté vody české politiky;
Zelinář a fotbalistka
Josefu Mlejnkovi jr. asi nejlépe odpovídá na téže straně ve svém Vyrozumění redaktor Zbyněk Petráček. Ano, všichni by chtěli, všichni mají nějakou myšlenku, ale když cítí, že je to třeba, stanou se konformními. A to je ten kámen úrazu! Nejlepší cit pro konformitu projevil už před několika lety Andrej Babiš, důsledně se jí drží, nenechá tam volnou skulinku, a pak můžeme sledovat jednoho zástupce opozice i koalice za druhým, jak se jen opatrně – aby u svých možných voličů nenarazili – proti jeho nápadům vymezují.
Nejlépe to bylo vidět v pondělí při názorech na možné zrušení superhrubé mzdy. Na Babišovo tvrzení, že by každý zaměstnanec našel ve své peněžence několik stokorun navíc a že by to státní rozpočet unesl, jen nevěřícně zírali s otevřenými ústy! No a v této situaci se mají začít vymezovat vůči světu? To snad ani nejde, protože českého voliče zajímá jenom ta peněženka, což Andrej Babiš pochopil už dávno. A i proto je stále úspěšný.
LADISLAV NEVRKLA
Božice
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
Žádné komentáře:
Okomentovat