Praha vrátí maršála Radeckého, Znojmo Přemysla Otakara I. a Božice Františka Josefa I.?

Tak vypadal božický (křídlovický)
pomník císaře Františka Josefa I.

Na Malostranské náměstí v Praze se vrátí socha slavného vojevůdce pěti císařů a účastníka bitvy národů u Lipska z roku 1813 maršála Radeckého, rada města Znojma připravuje návrat sochy českého krále Přemysla Otakara I. do ulice Přemyslovců. A Božice?


Taky mají ze své historie sochu, která vzala za své po vzniku republiky v roce 1918. Zatím jsem však nenašel žádný doklad, kdy se tak přesně stalo a kdo tak učinil. Vzhledem k tomu, že se teď v nové publikaci objevila fotografie podobného aktu ze Starého Města pod Landštejnem  (kousek za Dačicemi), dá se předpokládat, že podobným způsobem vzala za své i křídlovická socha císaře Františka Josefa I. Císař František Josef  I. měl k Božicím přímý vztah a daroval na výstavbu čtyřpatrové budovy penzionátu Maria Hilf 300 zl.
Jako výraz vděku mu byl v Českých Křídlovicích v roce 1910 (?) odhalen k jeho 80. narozeninám pomník. Stál naproti vchodu do křídlovického kostela (pod domem Florianových), tj. v místě, kde by už dnes stát dost dobře nemohl. Nedaleko je však místo velmi příhodné a velmi důstojné. Jestli už nazrál čas, abychom i v Božicích vrátili repliku sochy (busty) na pomníku císaře Františka Josefa I. do Božic, to se v této chvíli neodvažuji posoudit. Co vy na to, vážení čtenáři?


Psal jsem o této problematice již několikrát a tak pouze připomenu to nejdůležitější:
Psal jsem o stavbě božického (křídlovického) kláštera i císařském pomníku v Křídlovicích již několikrát. např. letos - viz https://probozice.blogspot.com/2020/03/mariansky-dvur-ve-znojme-co-ma.html, vloni  https://probozice.blogspot.com/2019/11/s-pomniky-je-svizel-starostu-novotneho.html, i třeba před dvěma lety - viz https://probozice.blogspot.com/2018/11/k-historii-klastera-maria-hilf-v.html.  

Vnučkou císaře Františka Josefa I. a protektorkou (patronkou) spodní budovy božického "kláštera" byla arcivévodkyně Alžběta (Alžběta Marie Rakouská), dcera korunního prince Rudolfa, jediného syna císaře Františka Josefa I. a císařovny Sissi. 

Prvotním plánem hlavního iniciátora pozdější stavby bylo vystavět nemocnici. Nakonec byl plán změněn a bylo rozhodnuto o stavbě útulny pro děti a staré lidi. Dne 17. září 1892 byl z iniciativy rytíře Maxe Mayera zAhrdorfu a Wallersteinu (náš starý známý křídlovický farář, později olomoucký kanovník prelát Max Mayer, který si v Božicích zakoupil dvojdomek a který zde v létě 1928 zemřel, aby byl pochován v hrobce na božickém hřbitově, kterou zde ještě za svého života nechal vybudovat) zřízen výbor družstva pro její zbudování. Potřebné prostředky na stavbu byly shromažďovány pomocí sbírek a darů dobrodinců. Na podnět faráře bylo zasláno snad na 90 tisíc prosebných dopisů.

 Taktéž vyšla z jeho podnětu v článku Die projectirte Kinderbewahr-Anstalt verbunden mit einen Greisen-Asyle in Gross Grillowitz-Possitz v novinách Znaimer Volksbote dne 10. prosince téhož roku výzva, aby všichni, kdo mohou, přispěli na stavbu opatrovny spojené s azylem pro staré lidi. Znojemský stavitel Karel Vítek zhotovil zdarma plán pro ústavní budovu a obec Křídlovice darovala na stavbu pozemek o výměře pět arů, mezi obcemi Božice a Velké Křídlovice. Se stavbou Ústavu Panny Marie pomocnice se začalo 12. října 1894, a to nejprve částí sloužící jako azyl dětí. Nad ústavem převzala protektorát arcivévodkyně Alžběta, dcera korunního prince Rudolfa, která přispěla na tento účel padesáti zlatými (50 zl.) a sám císař František Josef třemi sty zlatými rakouské měny (300 zl.).

Teď vlastně dobře chápeme, proč byl císaři Františkovi Josefovi I. v Božicích (v části České Křídlovice) postaven pomník. Císař František Josef I. Božice (Křídlovice) znal a daroval jim na stavbu spodní budovy dnešního Domova finance.

                                        (lan)