Pověry na Božicku a Lechovicku

Na webu jsem zcela náhodně narazil na zajímavou bakalářskou diplomovou práci z oboru etnologie (národopisu, folklóru,
zvyků a lidových tradic?), která se – už podle svého názvu – zabývá pověrami v obcích Lechovice a Božice. Téma lákavé a pro Božice „jako ušité“.

Vzhledem k tomu, že mě tato tématika dlouhodobě zajímá (viz dávná minulost Božic (Tajemství božického vota či záhady Tanzbergu) nebo aktuálně téma Žítkovských bohyní (opět se k tématu brzy vrátím), nedalo mi to, abych se do práce nezačetl a pro vás jako čtenáře tohoto webu, nezaznamenal několik zajímavostí z uvedené práce.

Úplný název studie je Pověry vážící se k průběhu pohlavního styku, těhotenství, porodu, šestinedělí a kojení v obcích Lechovice a Božice. Autorka Klára Nádaská z Lechovic to neměla lehké, neboť do výzkumu se jí zapojily pouze ženy, naštěstí všech věkových kategorií a taky – což je v příhraničí osídleném českým obyvatelstvem převážně až po roce 1945 velmi důležité – pocházejících z různých (nejen) moravských lokalit.
Muži prý si nedokázali k danému tématu nic vybavit. Samozřejmě, že dokázali, jenom jim to z nějakého důvodu bylo žinantní! Na to dám krk!!!

První pověra souvisí se ztrátou krásy matky ve prospěch vyvíjející se dcery: „pokud je maminka jiná v obličeji, dítě jí bere krásu - bude to děvče".

V okruhu šestinedělí se nejčastěji vyskytuje pověra:„kočárek by se neměl kupovat před narozením dítěte nebo dítě zemře".

Mnoho respondentek sdělilo pověru: „dítěti by se neměly do prvního roku života stříhat vlasy".

Takových a jiných pověr shromáždila autorka ve své práci velké množství.

Jeden příběh (není jediný) je však jasně ze života. Díky pohotovému a ve své době odvážnému panu doktorovi bylo zachráněno právě narozené děvče. Respondentka podala svou vzpomínku takto: V Obci Božice poskončení druhé světové války ordinoval doktor Josef Leisser, který měl na starosti také porody a kontroloval péči o novorozence. Jakožto praktik neměl u sebe žádnou zdravotní sestru. Jedna respondentka uvádí příběh o svém porodu, u kterého asistoval tento doktor.

„Poté, co jsem předčasně porodila svoji holčičku, která byla malá, podvyživená a studená, napadlo pana doktora dát dítě do trouby a ohřát ho na teplotu, kterou mělo v mém břiše. Trouba byla místo inkubátoru. Dnes je to zdravá slečna." 

Koho problematika skutečně zajímá, nechť si najde tutopráci na webu – viz http://is.muni.cz/th/343577/ff_b/bc_klara.txt.
Stojí za pozorné přečtení.



Vždy mě osloví mladí lidé, kteří se profesně věnují něčemu menšinovému, zdánlivě vzdálenému až někomu třeba nesrozumitelnému. Já to beru právě naopak. Mají mé velké sympatie a držím jim palce v jejich dalším bádání a působení.

                      
                                                                            Ladislav Nevrkla