Již delší dobu jsem se nevěnoval svému dlouhodobému seriálu
o odbojové organizaci Světlana. Důvodů je řada, o tom nejzávažnějším (zatím)
mlčím. I když popravdě řečeno jsem se s ním svěřil jednomu z badatelů
někdy před dvěma roky a jelikož jsem vycítil, že jsem se dotkl hodně závažného
problému, rozhodl jsem se (opět zatím) nespekulovat v tomto bodě a počkat
s tím na hlubší studium. K tomu jsem se však dosud nedostal, a tak se
moje aktuální bádání o Světlaně nijak kvalitativně neposunulo.
Přesto mi to s blížícím se koncem roku 2012 nedalo a
podíval jsem se, co je v bádání a publikování kolem Světlany nového. Dnes
bych se zmínil o dvou materiálech. Ten první je obsáhlejší, má parametry
odborné práce, byť hned na úvod musím podotknout, že mě trošku zklamal. Ale o
tom snad někdy jindy. Podstatné je uvést, kde se s ním můžete seznámit.
Práci najdete na webu http://is.muni.cz/th/341711/ff_b/Bakalarska_diplomova_prace.pdf
a základní údaje jsou tyto: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický
ústav: Organizace Světlana. Studie o
působení protikomunistické odbojové skupiny na Zlínsku v letech 1948 – 1952, (Bakalářská
diplomová práce), autorka Michaela Lišková, vedoucí práce: PhDr. Vladimír
Černý, Ph.D. Brno 2011. Autorčino poděkování patří mj. panu Aleši Macháčovi za
poskytnutí materiálu, za rady a ochotu. Sama autorka píše v závěru své
práce: „Cílem této bakalářské práce byla snaha nejen nastínit problematiku
třetího odboje na příkladu ilegální organizace Světlana, ale hlavně pokus
dokázat, že tato organizace nevznikla na popud Státní bezpečnosti a její hlavní
představitelé nebyli agenty provokatéry pracujícími pro StB. Velké množství
pramenného materiálu týkající se činnosti organizace však neumožnilo této práci
obsáhnout celou problematiku Světlany, natož se věnovat jednotlivým osudům
jejích členů. Protikomunistická organizace Světlana je bezesporu velmi
zajímavou etapou poválečných československých dějin, a proto si zaslouží vznik
lepší, odbornější a hlavně serióznější publikace o její činnosti, než jsou díla
pánů Šedivého a Pospíšila. Pevně doufám v to, že tato bakalářská práce alespoň
malým krůčkem přispěje k jejímu vzniku.“ Já bych k tomu dodal: Vážená paní
Lišková, máte bezpochyby pravdu, ale … Ani vaše práce se bohužel nevyvarovala
některých zjednodušujících či jednostranných interpretací. Vám, panu doktoru
Černému i p. Aleši Macháčovi přes tuto výhradu patří dík, že jste téma Světlany
znovu otevřeli.
Když jsem totiž četl pasáž o Světlaně v nové (doplňkové)
učebnici pro gymnázia, popř. 2.stupeň ZŠ nazvané Morava – dějiny země uprostřed
Evropy, tak jsem zase jenom nevěřícně kroutil hlavou a říkal jsem si v duchu,
že deformace a dezinformace o Světlaně pokračují i nadále. Na straně 311 je
odstavec věnovaný Světlaně. Píše se v něm: „Vznik Světlany (podle dcery
Staříka) inicioval mezi bývalými partyzány na Zlínsku dřívější partyzánský
velitel Josef Vávra--Stařík v září 1948 (v té době ve Francii).
Hlavním Staříkovým člověkem v Československu byl bývalý partyzán Antonín Slabík,
který jeho jménem skupinu organizoval a instruoval. Záhy se objevilo
podezření, že jde o síť vytvářenou StB, zejména poté, co došlo k
mohutnému zatýkání a následným procesům. K trestu smrti v
nich byli odsouzeni A. Jánošík, R. Lenhard, K. Zámečník a mnoho dalších.
Vávra-Stařík byl osobností těžko čitelnou pro všechny strany (německou, francouzskou,
ale i československou), nakonec byl v roce 1949 unesen do ČSR, uvězněn,
odsouzen a v roce 1953 popraven, rehabilitován byl v roce 1990.“
Učebnici najdete i ve formátu pdf na netu: http://www.gymnazium-integra.cz/fileadmin/user_upload/PROJEKTOVE_MATERIALY/Ucime_o_Morave/KA1_zmensena_Ucebnice_Morava_-_dejiny_zeme_uprostred_Evropy.pdf.
Takže suma sumárum: Budu se snažit, abych v roce 2013
přispěl svou troškou do mlýna v pátrání po historii Světlany a osudech
lidí, kteří byli v souvislosti s ní těžce poznamenáni. Víc ani udělat
nemůžu. Jak píše v bakalářské práci M. Lišková, Světlana stále čeká na
seriozní odbornou práci.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat