V čem vidím největší problém veřejné služby

Když se začátkem roku spouštěl nový "institut" veřejné služby, bystřil jsem pozornost a v práci upozorňoval naše klienty na tuto možnost. Lidé ohrožení sociálním vyloučením to mají v každé společnosti složitější a obtížnější než běžná populace se zázemím.
Skutečnost však byla jiná. Počítalo se s tím, že veřejnou službu budou využívat hlavně obce a města místo prakticky zrušené formy finančně dotovaných veřejně prospěšných prací. I pánům starostům bylo totiž nepříjemné honit do práce lidi evidované na úřadech práce a za odvedenou práci jim neplatit.
Rok však má 12 měsíců a ať chceme nebo ne, je to dostatečně dlouhá doba na to, aby se na ledacos zapomnělo. A tak si starostové postupně během roku na tuto formu zajištění veřejných prací zvykli a určité procento nezaměstnaných na veřejnou službu přijali. Je věcí radnic a zastupitelstev, jak tuto formu po roce fungování hodnotí, jedno však je jisté: od konce listopadu 2012 je tento institut soudním nálezem a doporučením MPSV shledán jako nežádoucí. Novinové titulky se předháněly v barvitosti, třeba "Lidé bez práce nemusí na robotu" nebo hovořily o "nucených pracích".
Jedno je ale jisté: Institut veřejné služby byl špatný v několika směrech - počínaje "svěracími kazajkami"-vestami s nápisem Veřejná služba (ještě toto pondělí jsem desítku takových potkal v Brně na rohu ulic Křídlovické a Leitnerova), přes nabídku vesměs pouze manuálních úklidových či pomocných prací (přitom v názvu je slovo "služba" a lidé měli dostat i jiné možnosti - ke cti božické radnice je třeba říct, že tuto možnost dostali), až po tu nejproblematičtější záležitost: lidé museli práce v rámci veřejné služby odvádět bez nároku na odměnu!!! Není totiž nic tak ponižujícího a demotivujícího jako odvádět POVINNĚ PRÁCI zadarmo!!! A ještě k tomu v pracovní době! V podobě roku 2012 je koncept veřejné služby mrtev. Zaplaťpámbů aspoň za to.

                                                                                                      Ladislav Nevrkla