čtvrtek 14. března 2013

Fotohádanka: Byla v Bradově hostinci v Křídlovicích prodejna firmy Baťa?

Můj stálý spolupracovník Jirka mi poslal dvě fotografie. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby kolem těch fotografií (a dalších, které mám k dispozici díky Markovi a díky webu) nebylo tolik nejasností a záhad. Dokonce do té doby spadá i naše stálá záhada: Kde v Křídlovicích stál pomník císaře Františka Josefa I.
Jirka ke svým fotografiím připsal, že je přesvědčen, že se jedná i jednu a tutéž budovu. A že se mi pokusí sehnat ještě další důkazy. Na ty se obzvláště těším. Co tedy víme. Ten, kdo fotografii posla, napsal, že tato budova - Bradův hostinec - stála někde v Křídlovicích. Už před léty se objevila v Novinách Niva. Teď se nám však daří naše pátrání posunout dál. A přestože jsem ještě dneska dopoledne byl spíše skeptický, tak teď večer už jsem více optimistický.
Na té základní - zaslané - fotografii je totiž vidět boční strana a já byl až do předchvíle přesvědčen, že by se ta delší boční strana pod kostel nevešla. Najel jsem si však na "katastr" a ejhle! Ta budova tam doopravdy stávala tak, jak se jeví na fotografii s názvem "Brada ´s Gasthaus"! Tj. čelní strana směrem do křídlovické návsi byla kratší!
Co mi ještě dále nepasovalo, byla funkce této budovy: hostinec! Prakticky vedle Dufkova hostince (původně Gasthaus Hostätter)!!! Když dnes vidíme, že se v Křídlovicích neuživí ani jediná hospoda, tak je to zcela neuvěřitelné. Tenkrát byly v Křídlovicích hospody dvě: Gasthaus Hostätter (pozdější Dufkova) a Gasthaus Dürnsteiner (později Ryznarův = ještě později nábytek) a ještě malá hospůdka v Zámlýní naproti mlýnu (to je ten zbor u cesty před mostem!).
O Bradově hostinci jsem nikde nečetl, ani neslyšel. Takže zkusme to zmatené a zamotané klubko pomalu rozmotávat.
Fotografie Bradova hostince má být někdy z doby kolem roku 1900. To beru, to by odpovídalo zjištěným faktům. Možná to byla poslední léta, kdy tento hostinec fungoval! Ta podobná fotografie je z roku 1902. Na fotografii z roku 1920 a pozdějších je tato budova již přestavěná - patrné na fasádě i počtu oken - no a pan Votava mi kdysi psal, že mu tam maminka někdy v polovině 30. let koupila v prodejně Baťa boty a dostala k tomu i lžíci na obouvání jako pozornost podniku. Tu lžíci si pan Votava vzal s sebou, když v roce 1948 emigroval z komunistického Československa (žil a dožil v Sao Paulu v Brazílií a já jsem si s ním několik let dopisoval). Totéž - s prodejnou obuvi firmy Baťa - mi před několika lety potvrdil i pan Zdeněk Jandásek. Ryznarův hostinec byl totiž, jak jsem se dočetl, postaven až v roce 1898. Jeho otevření prakticky znamenalo zavření hostince pana Brady. Fakt se těším, co vypátrá můj kolega Jirka. Nebo taky třeba ví něco někdo z vás čtenářů. Snad jenom hořký dodatek: Budova bývalého Bradova hostince, později s prodejnou obuvi firmy Baťa a taky mlékárna, byla při ruském bombardování Křídlovic koncem války zasažena tak, že již nebyla opravena, ale po válce byl její ruiny odstraněny, což mi též potvrdili pamětníci. Dneska nás už ani nenapadne, že tam tak velká budova vůbec stála. Zůstala tam pouze studna, dnes pěkně upravená a umělecky zdobená. Zaslouží si to.
Tak to by stačilo, jdu sledovat fotbalový zápas Plzně v Istanbulu: vojna s Turkem musí bejt!

                           Ladislav Nevrkla

Vlevo z roku 1902, vpravo 1937

Pohlednice z roku 1902

Tato katastrální mapa je moc zajímavá - číslo 11 je Bradův hostinec


2 komentáře:

  1. Název Bradův hostinec čtu také poprvé, ale s určitostí vím, že se nenacházel pod kostelem poblíž studny. Tam sice stál nějaký dům, ale já si už jen pamatuji pouze zbytky domu a hlavně schody, které vedly od kostela dolů k hospodě u Dufků. Fotografie se týká domu, před kterým se nacházel pomník Franze Josefa I. (říkalo sem tam dlouhá léta pak u Floriánů). Z vyprávění vím,že zadní část domu byla za ruského bombardování zasažena a odstraněna. Na tom místě byla pak zahrada, která tvoří roh ulice, kterou si pamatuji už i já. V té části domu (přední část), která zůstala, pak přebývali v době žní brigádníci, pak pan Musil a postupně začal dům chátrat a dopadl tak, jak dopadl. (me)

    OdpovědětVymazat
  2. K tomuto názoru bych dodal, že se pohybujeme přibližně v rozpětí 50 let: od roku 1900 do 1950. Za tu dobu zažily Božice a Křídlovice hodně zvratů a všechny se nějak podepsaly na jejich historii. Jak dlouho byl hostinec, který stál v budově pod kostelem, nevím, ale budova tam stála - je patrná i na té katastrální mapě (žluté čáry a doopravdy studna patřila k ní. A schody, které pamatuji ještě já ke kostelu, ty s tou budovou taky nepřímo souvisely - ona ta budova sahala hodně ke kostelu (dneska je tam zděný taras a zelený svah). Pan Votava (syn prvorepublikového božického četníka Cyrila Votavy - z Křídlovic, kde bydleli na dnešním Knoflíčkovém, museli uprchnout po Mnichovské dohodě v říjnu 1938 na Vysočinu - vzpomínal, jak mu maminka v tom domě pod kostelem, o kterém říkáte, že tam žádný nestál, koupila v prodejně firmy Baťa boty a dostali k tomu pozornost podniku lžíci na obouvání a tu měl celý život jako památku na křídlovické dětství, protože po únoru 1948 odešel do exilu, oženil se s Brazilkou a celý život prožili v Sao Paolu. Chodil do české školy např. s panem Mirkem Jandáskem (ročník 1924) a já jim ještě na stará kolena zprostředkoval kontakt. Ten dům pod Floriánovým (později Musilovým) taky stál. Taky je to patrné z té katastrální mapy! Jenom se ten celkový pohled na žluté čáry musí kapku posunout a natočit. Vezměte si za základ třeba kostel, židárnu nebo Dufkovu hospodu. (lan)

    OdpovědětVymazat