Marek O. Vácha: Mozek lovce versus technika

Marek Orko Vácha

Ve středečních tištěných Lidových novinách je v rubrice Medicína publikován ve sloupku Názor odborníka velmi zajímavý příspěvek biologa, vysokoškolského pedagoga, cestovatele, spisovatele a v neposlední řadě také kněze, který již deset slouží nedělní bohoslužby v Chrámu páně v Božicích-Českých Křídlovicích Otce Marka Orko Váchy. Určitě stojí za přečtení a zamyšlení.

Od okamžiku, kdy se oddělila linie vedoucí k současným šimpanzům od linie vedoucí k současnému člověku, jsme žili v afrických lesostepích. Naše mozky jsou prý za tu dobu skvěle vybaveny, aby řešily problémy, s nimiž se lze v tomto prostředí setkat: strach ze tmy, z šelem, z pavouků a z hadů. Tento strach je aspoň částečně vrozený.

Naopak nemáme vrozený strach z automobilů, z elektrických zásuvek, z nožů a dalších nebezpečí moderního života. Až posledních pár tisíc let bydlíme také ve městech a jen o málo víc než sto roků jezdíme v autech. V našich moderních lebkách sídlí mozky lovců a sběračů, žijeme v dramaticky odlišném prostředí, než na jaké jsme adaptováni, varují odborníci. Moderní doba přináší výzvy, kterým jsme dříve nečelili a jež neumíme zvládat. Psychologicky jsme v pozici ježka, který se před jedoucím autem svine do klubíčka. Nikdy dřív jsme nevyužívali techniku, počítače, chytré telefony, sociální sítě. Tak rychlý nástup nejsme schopni přežít ve zdraví.

Zní to logicky. Argumenty oponentů jsou neméně silné. Ano, naši předkové žili na afrických pláních, ale náš druh charakterizuje právě „specializace na nespecializovanost“. Co Homo sapiens sapiens umí skvěle, je improvizace, neustálá adaptace na nové podmínky, rychle se umíme učit a zvládli jsme přežití na celé planetě. Pokud by měl nějaký druh zvládnout přestup do automobilů, přesun k počítačům a chytrým telefonům, pak je to ten náš.

Jistě, nové technologie se mohou ukázat být zlým pánem, v každé je skryto etické riziko. V těch současných například to, že se jim lehce propadne a ony nás okrádají o čas a o vztahy. Pokušení nikdy nebylo silnější a zároveň jednodušší, dnes je to na milimetrový pohyb myší – a můžeme prosnít celý život.

Jenomže, říkají oponenti, to je zkrátka jen další výzva, se kterou je náš druh konfrontován. A výzvy my umíme. Využívat výhod technologií jako dobrého sluhy, a přesto žít zde a teď s konkrétními lidmi a lidskými vztahy, zůstat přitom milujícími a obětavými lidmi, to je přece možné. A s trochou dobré vůle bychom to zvládnout měli.

MAREK VÁCHA

biolog a kněz

Autor je přednostou Ústavu etiky a humanitních studií na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

In: http://www.lidovenoviny.cz/clanky.aspx