Jak je to s přechodným bydlením

Mikulovský starosta R. Koštial,volební
kandidát ODS,je i hrdým Moravanem.
Jako my všichni z Moravy! "Morava,
krásná zem..." 

"Nevíš, kdo staví tam v proluce za školní zahradou?", ptal se mě nedávno jeden známý. "Vím, ale nemůžu si vzpomenout na jméno," opáčil jsem. "Vím, že je z P., ale typické jméno pro P. to taky není," dodal jsem ještě.


Doby, kdy lidé ve vsi věděli, kde kdo bydlí, kdo se kam odstěhoval a kdo přistěhoval, jsou ty tam. Potkáváme se a když je potřeba, tak se ve vhodný okamžik stejně seznámíme. Ale už chybí taková ta všeobecná informovanost a známost a taky tetky na nárožích už nemají tolik o čem plkat, protože, koho zná jedna, nezná druhá. Komunikace pak je nohama rukama, jak na zahraniční dovolené.
Zrušení institutu přechodného bydlení mělo ve své době opodstatnění, v současnosti to však obcím a městům spíše komplikuje život. Vážně se nad tím zamýšlí volební kandidát č. 3 Občanské demokratické strany Rostislav Koštial, starosta města Mikulov.
Mikulov se neobyčejně rozrůstá, probíhající stavební boom má následovat další rozsáhlá výstavba, takže v dohledu je několikatisícové navýšení počtu obyvatel a překročení hranice 10 000 obyvatel.
Stavební rozvoj a postupné uspokojování poptávky po bydlení starosta vítá. Na druhou stranu upozorňuje na to, že se vždy nejedná o nové obyvatele Mikulova, přihlášené zde k trvalému pobytu,  ale o tzv. "lufťáky". "To nám dělá trochu starosti, protože nevíme např. kolik dětí se nám bude hlásit do školek a do škol. Nemáme vlastně přehled, kdo tu vlastně žije, když se nové rodiny nepřihlásí k trvalému pobytu," říká mikulovský starosta R. Koštial. "Myslím, že znovuzavedení institutu přechodného bydliště by bylo ku prospěchu," dodává.

Nemylme, že se nás netýká. I v Božicích žijí desítky lidí, kteří zde nemají hlášený trvalý pobyt a kdybychom se zeptali božického starosty K. Haly, určitě by nám to potvrdil. Pak se lehce stane, že v božických školkách není místo a děti musí do přidružených školek ve Velkém Karlově nebo v Boroticích.
Starostové požívají velké vážnosti a mají velké zkušenosti z těch nejnižších článků statní správy i samosprávy. Bude jenom dobře, když jich co nejvíc bude sedět v parlamentních lavicích. Rostislav Koštial z Mikulova je takovým dobrým příkladem.
        (lan)