Na podvečerní vycházku jsem vyrazil nedobrovolně. Ve schránce nám pracovníci státního podniku Česká pošta (řízeného Ministerstvem vnitra - sic!) zanechali dopis (spíš dopis-balíček) až z daleké Číny. Ne nebyl to žádný zbloudilý pozdrav od hradního mluvčího Jiří Ovčáčka z poslední návštěvy Země Středu, ale nějaká objednávka určená na konkrétní adresu. Bohužel Číňané zvyklí na své znakové písmo to s latinkou ještě tak moc neumějí a už vůbec nevědí, že poštovní směrovací číslo se píše na samostatném řádku na konci adresy. Když totiž to všechno "hrnuli" jako jeden text, skončili na řádku předchozím číselným kódem .....671 a zbytek zůstal na jejich posledním řádku: 64! No a to je zrovna číslo našeho domu, takže jsem se vůbec nedivil omylu pošťáků-doručovatelů.... Po cestě za správným adresátem mě zarazila vzrostlá borovice pletoucí se svými větvemi kolem betonového sloupu elektrického rozvodu a dráty směřujícími tamtéž. Je až s podivem, že zde bydlící (a možná i my) jsme neměli při nedělní vichřici (znějící tak krásně libozvučně česky HERWART!) žádné problémy s dodávkami energie. I tak je myslím načase tento strom v právě začínajícím období poslat k zemi a dřevo z něj nějak zpracovat. V každém případě ohrožuje nedaleké domy. To ořech u bývalého Svazarmu musel být poopraven motorovkou. Silný vichr ho zle polámal. Zkázu Herwartu přežil i komín na jednom božickém stavení. I to je až s podivem. To odpadkový koš u rohu Němečkovy zahrady měl smůlu. Pochybuji ovšem, že ho urhla nedělní vichřice ....
A pak to přišlo: Místní komunikace od Drechslerových směrem k Čzerwonkovým podél zahrady nad mateřskou školou UŽ SE BUDUJE! Do 15.12.2017 má být hotovo. Věřím, že bude.
Poslední snímek patří k nadcházejícím vzpomínkovým dnům: Všem svatým a Dušičkám. Letos poprvé budeme vzpomínat na někoho, kdo byl ještě nedávno mezi námi a dnes již odpočívá na pavlickém hřbitově v hrobě. Řeknu vám upřímně, v nově vzniklém božickém kolumbáriu bych nechtěl jednou skončit .... Jo, máte pravdu, mě už se na to nikdo ptát nebude.
A teď už můžu jít konečně slavit. Nejsou to sice letos žádné kulatiny, ale prostě zítra mám zase po roce narozky. Narodil jsem se tenkrát do hrozné doby, kdy ruské tanky drtily maďarské národní povstání .... Proti tomu je dnešní přátelské poklepání Miloše Zemana na rameno Andreje Babiše úplná selanka ... Naštěstí, časy se mění, jak zpívala legendární Marta Kubišová, která má narozeniny taky zítra jako já nebo božická fotbalová legenda Bohoušek ....
PS. Zábradlíčko u mostku na rohu zahrady I. MŠ zatím stále není .... a zima se blíží. Ve čtvrtek jdu nasadit zimní gumy, začíná to klouzat ....
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat