Když Antonín Daněk postřelil majora Hlavačku

Jaroslav Tureček -"případ
Světlana"

V pátek 15. května uplynulo 71 let od události, která tenkrát vzrušila Božice. Dalším střípkem skládajícím mozaiku "případu Světlana" v jeho božické větvi je příběh pracovníka StB Jaroslava Turečka (1912 - ??).


Rodák z obce Topolná na Uherskohradišťsku byl obětem komunistické perzekuce (především členům skupiny „Světlana“) znám pod falešným jménem Jindra Tabara nebo jako zahraniční agent Harry. Ačkoli nepatřil k vyšetřujícím pracovníkům, podařilo se díky jeho provokační činnosti do „protistátní činnosti“ zapojit a následně zatknout celou řadu osob. O své činnosti vždy informoval nadřízené velitele.
Jaroslav Tureček se narodil dne 23. listopadu 1912 do rodiny stavebního sezónního dělníka. V září 1945 nastoupil Tureček k SNB, od března 1947 začal pracovat pro StB, konkrétně byl zařazen k ZOB II. Brno, do úřadovny v Uherském Hradišti, jejímž tehdejším náčelníkem byl Ludvík Hlavačka (1911 - 2005). Po únorovém převratu splynulo ZOB II. s KV StB Gottwaldov – Uherské Hradiště. Tureček si ve své práci počínal velmi dobře, proto byl již v dubnu 1949 ustanoven velitelem I. oddělení.
 Antonín Prokeš ve velitelském posudku z roku 1951 k osobě Turečka uvádí: „Zpočátku plnil dobře a velmi lehce své služební úkoly, takže si získal značnou oblibu u svého dřívějšího velitele (majora Hlavačky). Byly mu svěřovány k provedení ty nejobtížnější úkoly a posledním velmi vážným úkolem který mu byl svěřen, byla práce na odhalení ilegální organisace „Světlana“.

Při jedné akci prováděné v souvislosti s touto organizací (zatýkací akce 15.5.1949 v Božicích) byl postřelen tehdejší krajský velitel s. Hlavačka, který později obviňoval s. Turečka z toho, že zapříčinil tu skutečnost, že s. Hlavačkovi nebyla poskytnuta žádná pomoc po dobu jedné a půl hodiny po zranění. Jak v otázce šetření illeg. organisace „Světlana“, tak také v jiných případech počaly se množiti stížnosti na formy jeho práce a jeho spolehlivost a do dnešního dne tyto stížnosti nebyly vyjasněny.“ Jak je patrno z citovaného posudku, až do Hlavačkova postřelení byl Tureček u tohoto krajského velitele velmi oblíben. Scházeli se dokonce na častých soukromých poradách v Hlavačkově kanceláři, jichž se nikdo jiný nesměl zúčastnit.
Dnem 31. srpna 1951 byl však Tureček ze služeb ministerstva vnitra nečekaně propuštěn s odůvodněním, že nemá kladný poměr k lidově demokratickému zřízení. Na základě toho byl následně vyloučen z KSČ. Jako hlavní příčinu svého propuštění uvedl v polovině 50. let roztržku s Hlavačkou, jehož po jeho postřelení v roce 1949 v Božicích obvinil ze špatné organizace celé akce: „O tom, že jsem případ kritizoval, se ještě v nemocnici dozvěděl s. Hlavačka a dal svému zástupci s. Moučkovi (bratr známého herce "Pláteníka" Jaroslava Moučky) rozkaz, aby mne dal zatknout pro snižování autority velitele. K tomu však nedošlo, neboť s. Moučka mu to rozmluvil. Hned poté bylo na KV slyšet hlasy o tom, že kritika bude mít pro mne stejně následky. Jakmile se s. Hlavačka vrátil z nemocnice, navštívil jsem ho a o věci jsme diskutovali. Zdálo se, že případ je vyřešen, ovšem když byl asi po půl roce s. Hlavačka povolán do Prahy jako náměstek ministra, byl jsem (Tureček) ze služeb ministerstva propuštěn s odnětím hodnosti. Ironie je v tom, že jsem byl propuštěn ze služeb právě po svém návratu ze 4-měsíční krajské politické školy, kam jsem byl vyslán jistě se souhlasem krajského výboru strany.“
L. Hlavačka svůj podíl na propuštění Turečka popřel s tím, že se o jeho propuštění dozvěděl až půl roku poté. V roce 1956 v písemném vyjádření k akci „Světlana“ se Hlavačka k Turečkově práci s odstupem vyjádřil takto: „Přes vážné nedostatky Turečka je nutno přiznat mu odvahu a rozhodnost s jakou postupoval při styku s členy Světlany, kteří byli zatýkáni „suchou cestou“, kdy byl často v nebezpečí smrti.“

Jaroslav Tureček je jednou z osob, které mají velký podíl na zatčení božických, borotických a lechovických občanů zapojených do organizační struktury odbojové organizace Světlana a jejich odsouzení k vysokým trestům odnětí svobody, ztrátě cti, majetku a postižení jejich rodin. Zatím se mi nepodařilo zjistit, kdy tento člověk zemřel.
Majora Hlavačku střelil prchající Tonda Daněk (ze Smetanovy masny k domku Jana Filipa) pistolí dvakrát do břicha. Těžce zraněný a bolestmi úpící major Hlavačka zůstal až do příjezdu tehdejší rychlé ležet pod okny Smetanovy masny, jak dosvědčovala paní Spálovská a leccos uvedla i další pamětnice paní Čapková. Zasažen však byl i Tonda Daněk, který v domě Filipových nakonec přišel o život. Jakým způsobem, to zůstává dodnes záhadou...!!!

Příspěvek publikován poprvé na tomto blogu dne 13. ledna 2018.

Ludvík Hlavačka postřelený Antonínem Daňkem
15.5.1949 při zatýkací akci v Božicích


Statečný partyzán Antonín Daněk jako člen 1.čs.partyzánské brigády Jana Žižky:

Odkaz legendárního husitského hejtmana Jana Žižky naplnil Antonín Daněk vrchovatě....